Úvod do posvátné geometrie

O posvátné geometrii se toho můžeme hodně dozvědět i z internetu, který spojuje lidi po celé planetě, a tak jsou nám dostupné i jejich objevy. Proto už známe například Fibonacciho spirálu a posloupnost. Posloupnost se například objevila i ve filmu Šifra mistra Leonarda, přičemž se většinou domníváme, že se jedná o Leonarda da Vinciho; což není ani tak nepochopitelné vzhledem k tomu, že ve filmu vystupovaly například i jeho obrazy Madona ve skalách a Poslední večeře. Snad jen vtipná shoda náhod tomu chtěla, že Leonardem je i sám Fibonacci. Máme tu tedy šifru dvou Leonardů.

Fibonacciho spirála se na internetu často vyskytuje ve spojení s přírodou - šnečí ulita, semínka slunečnice... Když si zadáte sousloví do vyhledávače, vyskočí na vás i spousta dalších materiálů, které se tímto tématem zabývají, některé jsou dokonce i opačného názoru. V této přednášce se podíváme na Fibonacciho posloupnost a spirálu pohledem, který si můžeme sami ověřit.

Ale vraťme se ještě k pojmu posvátné geometrie. Ať už pracujeme v období gotiky nebo baroka, máme u nás to štěstí, že jsme měli stavitele, který měl možnost a dostatek odvahy, ale i podpory, aby nám mohl posvátnou geometrii strčit přímo pod nos. Tou podporou nemyslím nikoho jiného než cisterciáckého opata ze Žďáru nad Sázavou, Václava Vejmulu, nebo také zvaného Vejmluvu. Určitě vás moc nenapínám a vy víte o jakém staviteli to mluvím, tím není nikdo jiný než Jan Blažej Santini Aichl.

Zelenou horu si představíme pomocí jejího ambitu. Odhalíme tak tajemství oválu, se kterým pracuje právě baroko. Pokud nyní namítnete, že ambit kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře má půdorys kruhu a nikoliv oválu, budete mít pravdu. Gotika pracuje s kruhem, baroko s oválem - a Santini spojil tyto dva geometrické útvary dohromady. Něco málo prozradím, my si v odhalení tajemství oválu v ambitu kostela vypomůžeme Vitruviovým mužem znázorněným Leonardem da Vinci.

Pokud chcete pochopit samotnou podstatu posvátné geometrie, která je grafickým znázorněním toho "našeho všeho", musíte začít u grafického vyjádření základního a univerzálního vzorce, tedy u Květu života. Tento Květ je známý po celém světě, najdete ho například jako sochu ze Starověké Číny. Květ na kouli leží pod packou jednoho ze psů hlídajících vstup do Zakázaného města v Pekingu.

Samotný střed semínka Květu života objevíte také na klenbě Vladislavského sálu na Pražském hradě, jedné z nejvýznamnějších gotických staveb u nás, o jejímž významu pro náš národ nelze pochybovat.

Tento střed semínka Květu života se nachází také na Slovensku na Kysucích, kde mu říkají Solární symbol, aniž by tušili, o co se ve skutečnosti jedná. Projděte se po Vychylovce nebo po Detvě a uvidíte ho.

Základní střed semínka můžete také uvidět v muzeu v Istanbulu v Turecku, a to na starých řeckých mincích z Mykén z roku 1 600 let před naším letopočtem.

...
Co určitě umíte v Květu života najít hned je tzv. Šalamounova pečeť, alias Davidova hvězda, ale to jsou pouze uměle vytvořené názvy a jejich přivlastnění si lidmi, kteří se pokoušeli si tento posvátný symbol přivlastnit pro své náboženství. Geometrický útvar hexagramu totiž vychází z Květu života a najdete jej také po celém světě. Byl objeven v Arménii, Etiopii, v římské kultuře, fénické, hinduistické, mezopotámské, egyptské ale i japonské.

A právě v Květu života najdete vše. co existuje a je harmonické. Harmonické také v jednoduchosti znamená to, co je pro lidi zdravé, léčivé a přirozené.

Při bádání v Květu života se však musíme připravit i na paradoxy, protože nám může ukázat různé vrstvy nebo dimenze, kdy se některá pravidla vůči sobě zrcadlí. Pochopení a přijetí těchto paradoxů už vyžaduje od člověka vyšší míru vědomí a uvědomění, kterých může jedinec dosáhnout jedině tak, že bude ochoten bořit v sobě zavedená dogmata, kterým uvěřil.

Ale vraťme se zase o kousek zpátky a ve stručnosti si ještě nastíníme, co všechno můžeme v Květu života nalézt. V podstatě se jedná o alchymii. Nikoliv však o alchymii typu alchymistů filmů Císařův pekař a Pekařův císař, i když i takovíto dozajista také existovali, ale o skutečné alchymisty, jejich znalosti se týkaly oborů - chemie, fyziky, léčení, přírody, matematiky, geometrie, theologie, astronomie a astrologie, stavitelství a případných dalších. Dnes je máme rozdělené do mnoha spíše oddělených a nespolupracujících oborů, a to nejlépe tak, aby si lidé neuvědomili a neuvědomovali jejich provázanost, neboť ve skutečnosti vše souvisí se vším, a vše je spolu navzájem propojené. Výzkumem Květu života si toto tvrzení můžete sami ověřit a pak už nebudete jenom věřit, ale i vědět.

Posvátná geometrie je v Květu života nejsnáze objevitelná. A my s ní budeme začínat, postupně tak odhalíme pentagram a jak ho narýsovat, nejenom známým způsobem, ale také si ukážeme výchozí bod pro jeho rýsování. Sestrojíme tak nejenom pětiúhelník se šestiúhelníkem, ale také sedmiúhelník - i jeho výchozí bod v Květu objevíme. Pětiúhelník propojíme se šestiúhelníkem nejenom pomocí vesici piscis, ale i přesnější triquetry. Zjistíme, že ač budou matematici dozajista namítat, že toto spojení není přesné, a tudíž nelze narýsovat, a budou mít naprostou pravdu, přírodě a Stvořiteli to zcela evidentně nevadí a funguje jim to, protože vytvořili molekulu C60 za jejíž objevení byla dokonce udělena Nobelova cena. Takže, pokud existuje molekula C60 a je funkční, proč by neměla kvadratura kruhu, která se vyznačuje tímtéž problémem?

Stejně tak je propojení pětiúhelníku se šestiúhelníkem obsažené přímo v naší DNA! Zde se tedy pracuje poněkud s jinou matematikou.

Mnoho věcí nám zřetelněji vysvětluje zlatokorunská rozeta. Rozeta je kruhové okno, které naleznete na mnoha velkých gotických katedrálách po celé Evropě, avšak rozeta ve Zlaté Koruně je zcela výjimečná, a zcela právem jí můžeme nazývat zapomenutým pokladem naší země. Zlatokorunská rozeta je vyjádřením Květu života a její grafické ztvárnění nám vysvětluje a ukazuje mnohé z utajených souvislostí, bude tak výbornou učební pomůckou školy TEUONIAH. Koneckonců, je více než pravděpodobné, že právě tuto rozetu studoval i bratr Petra Parléře (stavitele katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava v Praze) Michal, který ve Zlaté Koruně prokazatelně pobýval. O klášteře a rozetě se budeme učit také mnohem více.

Míru přesnosti či nepřesnosti vesmírné matematiky si doložíme na výzkumu Fibonacciho posloupnosti.

Nachází se v Květu života Teslových 3-6-9? Samozřejmě! Nikola Tesla, který byl vizionářským vynálezcem a fyzikem, pochopil tajemství elektrické energie. My to tajemství můžeme tušit, a jeho výzkum stále probíhá. Pokud si ovšem naplno přiznáme, co to vlastně elektrická energie je, jak jsme se jí učili získávat například pomocí parních elektráren, můžeme nazřít temnou událost v dějinách planety Země a její důsledky.

V praktické části si můžeme ukázat, jak posvátná geometrie a matematika ovlivňovala objevy strojů a přístrojů. Nejzářivějším příkladem, který máme v Táboře zakořeněn v srdcích, je Křižíkova dráha z Tábora do Bechyně. A tak si můžeme přiblížit vznik a vývoj parní lokomotivy následně vedoucí k parní elektrárně a získávání elektrické energie pro pohánění Křižíkova vozu EM 400.001, zvané Elinky, která stále brázdí koleje na místní dráze. Nelze se tak tedy nedotknout problematiky tří živlů, tedy tří živlové alchymie, a uvědomíme si, proč vlastně tak milujeme parní lokomotivy, proč nám připadá, že jsou živé - protože dýchají.

Ale vraťme se ještě k Teslovým 3-6-9, které jsme už v Květu života nalezli. Dostáváme se k dalšímu projevu Květu a to Mer-Ka-Bě a Solfeggiho frekvencím, kde je řada 3-6-9 obsažena také. A nejenom tam, ale i v násobilce, mocninách a ve Fibonacciho spirále! Říkáte si: kde? Studujte, bádejte a objevujte, nebo přijďte do školy.

Z Květu života vychází i slavný zlatý řez, který s Fibonacciho posloupností a 3-6-9 také souvisí. Řada 3-6-9 se v Květu nachází v mnoha variantách a zřejmě nejsou objeveny ještě všechny.

Podle zlatého řezu je postavena i Velká pyramida v Gíze, ale není to tak okaté, abyste to našli na první dobrou. Musíte se trochu vynasnažit a něco se z posvátné geometrie naučit. Ovšem, asi to bez středoškolské matematiky nepůjde a sinům a cosinům se nevyhnete.

Můžeme na vlastní oči uvidět výsledky posvátné geometrie i někde jinde, než jenom u Santiniho na Zelené hoře? Překvapivě tam, kde byste to nečekali - ve Svatováclavské koruně. I ona byla sestavena na základě posvátné geometrie, a navíc i podle metodiky tří živlů. Ve středověku s posvátnou geometrií pracovali, protože povyšovala výsledky na vyšší úroveň. To není idea, která je pouhou fantasií, v podstatě je to čistě pragmatické. Autoři a zadavatelé díla věděli přesně, čeho chtějí dosáhnout. Proto například i klášter Zlatá Koruna byl postaven přesně podle posvátné geometrie a lokalizován na jednom jediném konkrétním místě v rámci naší země. A o naší kotlince víme, že je posvátná, ale můžeme to dokázat? A můžeme to dokázat i pomocí posvátné geometrie? Průzkumy v této oblasti stále probíhají. Proto se nebudeme v naší škole zabývat pouze samotným Květem života, ale také Zlatou Korunou, naší kotlinkou a dalšími souvislostmi.

V mé škole, nebo-li výzkumném ústavu, se budeme toto všechno učit objevovat a dokazovat. Jedinou podmínkou je být ochoten bořit dogmata, klást otázky a neosobně hledat odpovědi. A často se může stát, že to, co objevíte, zase budete nuceni zbořit. Kladení otázek, které vás napadnou, musí vést ke snaze ověřit si případné odpovědi, které si uvědomíte. To znamená, že nesmíte hned vše odsoudit, že to patří do říše pohádek, nebo že to jste se ve škole neučili, nebo učili, ale jinak. Máte-li odvahu bořit dogmata, vydali jste se na cestu osvobozování se od toho, co si máte a musíte myslet. Můžete tak také objevit, co jsou opravdové lidské výmysly vedoucí k ovládání lidí.

Jak ověřujeme?

Základní matematikou a geometrií, je to pro nás asi nejsnazší. Ostatní musíme nastudovat z již učiněných objevů v jiných oborech.

Co se týká jednoduché matematiky, budeme používat překvapivou operaci, která se běžně neužívá, přesto však přináší nečekané výsledky a objevy, které ukazují ohromující souvislosti.

Nevíme všechno a nikdy to vědět nebudeme, není to v našich možnostech, ani v možnostech našeho omezeného mozku, to ovšem neznamená, že to je důvod to vzdát a nebádat.

Cesta alchymisty nemusí vést pouze chemickými laboratořemi, protože obsahuje i jiné obory. Člověk může dojít osvícení i cestami, které si sám pro sebe objeví.

Posvátná geometrie je jednou z oněch cest.