František Křižík
Narodil se 8. 7. 1847 v Plánici u Klatov a zemřel 22. 1. 1941 ve Stádlci u Tábora.
Během svého života se stal respektovaným českým elektrotechnikem a vynálezcem s významným podílem na rozvoji elektrizace země. A přestože ani neodmaturoval na českém reálném gymnáziu v Praze z důvodu nedostatku finančních prostředků na maturitní taxy, byl pro výborný prospěch roku 1866 přijat na pražskou techniku jako mimořádný posluchač.
Křižíka zásadním způsobem ovlivnila jeho práce pro železnici, když nejprve začal pracovat v Kaufamannově továrně na telegrafy a návěstidla. Už v té době začal vynalézat a v roce 1878 sestavil blokovací zařízení, které bránilo srážkám vlaků.
Světově se proslavil svým vynálezem diferenciální obloukové lampy, která byla veřejnosti poprvé představena roku 1881 na výstavě v Paříži. Křižík za ni obdržel zlatou medaili a o jeho patent projevila zájem řada evropských firem.
Roku 1884 založil v Praze-Karlíně vlastní továrnu.
V roce 1891 začal v Praze provozovat první elektrickou tramvaj, linka vedla z Letné na pražské výstaviště a byla otevřena v rámci Jubilejní výstavy, kterou celou osvětlil. Byť trať měřila pouhých 800 metrů, stala se opravdovou senzací.
Většího obdivu se však Křižíkovi dostalo za světelnou fontánu na výstavišti, která nyní nese jeho jméno.
Již v roce 1896 zprovoznil hlavní část tramvajové linky Florenc-Karlín-Libeň-Vysočany.
Křižíkova továrna svým zařízením vybavila 130 českých elektráren. A v roce 1903 vybudoval naši první elektrifikovanou trať z Tábora do Bechyně (další informace o trati najdete zde, dále třeba zde).
Přes všechny své úspěchy a neúnavnou práci se mu však nevyhnuly problémy, a proto přistoupil k transformaci podniku na akciovou společnost, v níž si ponechal majoritní podíl.
Když se stáhnul do ústraní, žil nejprve u dcery v Bechyni a později u syna na zámku ve Stádlci.
Zemřel ve věku nedožitých 94 let a pohřben je na vyšehradském hřbitově na Slavíně.
František Křižík obdržel za svého života řadu ocenění, stal se císařským radou a doživotním členem Panské sněmovny.
Roku 1906 obdržel čestný doktorát technických věd.
Zdroj fotografie: Ateliér Šechtl a Voseček, Tábor
Text: Nový průvodce po elektrické dráze z Tábora do Bechyně, Taťána Ješetová a kolektiv, 2023
