Moc přítomného okamžiku

Je krásný a chytlavý název, který vzbuzuje touhu po dokonalosti, a jako by říkal, že se můžeme odtrhnout od reality a nestát nohama pevně na Zemi?

Říkáte si, že to přece není pravda! Že to je přesně obráceně, protože v té realitě budete naopak pevně zakotveni, protože budete v neustálém "teď"!

Přítomný okamžik je pro vás "teď"!

Přesnějši řečeno to znamená "teď, teď, teď, teď....," ve smyslu že nedlíte svými myšlenkami ani v minulosti a ani v budoucnosti.

A to je nepřijetí reality, tedy skutečnosti. 

Věříte totiž tomu, že být neustále v "teď" můžete dokázat.

Když pominu ten fakt, že není možné, být neustále v nějakém tom "teď", protože je nutné tady na světě nějakým způsobem fungovat, tak vás to nutně přivede do pocitů viny a sebelítosti, že nejste tak dobrý, abyste to dokázal. Třeba z toho do těch hrozných depresí neupadnete.

Nejde jenom o to, vypnout mozek a nepoužívat ho (jste v "teď"), ale i o to, vypnout své emoce a pocity, protože ty vám bytí v "teď" velice narušují.

Bytí v "teď" by mohlo fungovat na samotě u lesa, pokud tedy nepřijde bouřka, oheň a krupobití, a vy máte dostatečné zásoby jídla a pití, abyste přežili bez společnosti kohokoliv, kdo by vám vaše "teď" narušil.

Jak pochopíme, že "teď" ve skutečnosti neexistuje a jak se dostaneme z tohoto mylného přesvědčení?

"Teď" je ve skutečnosti nula.

Nula je to proto, že "teď" není ani minulost a ani budoucnost, je to přítomnost.

A přítomnost jako taková ve stvořeném světě neexistuje.

Nula je Božství, Bůh, jakkoliv mu/jí/onomu chcete říkat.

I ve vysokoškolské matematice se ve skutečnosti s nulou, jako takovou nepracuje, protože i tam už chápou, že k nule se lze pouze nekonečně přibližovat, a to zleva nebo zprava (jako ve smyslu záporných čísel zleva a kladných čísel zprava).

Nula je totiž ve skutečnosti vertikální, není lineární.

Nula znamená vertikalitu času, kdy se všechno děje zároveň, ale v případě nuly to je na úrovni Božství.

Cokoliv, co je stvořené, ve skutečnosti nikdy v nule být nemůže.

To, co existuje, vždy ve větší či menší míře osciluje kolem nuly. Stejně tak jako křivka sinusoidy střídavého proudu osciluje kolem osy znázorňující nuly.

Proto ani stejnosměrný proud nikdy nemůže být zcela usměrněn na nulu, ale bude v neznatelných amplitudách také oscilovat.

Podíváte-li se pozorně na Fibonacciho posloupnost a spirálu, zjistíte, že začíná v nule a přesto nelze s nulou počítat.

Položíte-li dvě Fibonacciho spirály proti sobě (jedna spirála je se záporným znaménkem, druhá spirála je s kladným znaménkem), získáte symbol srdce.

Existuje několik variant, jakými můžete spirály do tvaru srdce pospojovat, a tím se vám ukážou další souvislosti. Například i tu, že určité překrytí spirál vám vytvoří vesicu piscis.

Vesica piscis je vyjádřením neutrality, neboť vzniká v překrytí záporných a kladných energií.

Přesto není vesica piscis vyjádřením nuly, i když pojem neutralita nulu naznačuje.

Protože vesica piscis už je prostor.

A existence prostoru vyžaduje čas.

Vesica piscis by mohla být nejlepším vyjádřením onoho sousloví "přítomný okamžik", protože vymezuje neutralitu okamžiku mezi minulostí a budoucností.

Obě Fibonacciho posloupnosti, kladná i záporná, začínají v jednom bodě, tedy v nule.

Nula je absolutně bez pohybu, nelze jí žádným způsobem vyjádřit, protože neobsahuje žádnou energii.

Nula je ono "teď", ale je-li "teď" bez energie, jak může existovat?

Božství se ve Velkém třesku vysršelo samo ze sebe (musíme to přijmout symbolicky, jinak s tím nedokážeme pracovat). Jakmile k tomuto došlo, začal čas.

V naší pozemské rovině 3D reality je linearita času naprosto zřejmá a zcela viditelná.

Linearita času znamená, že je kruh rozvinut do sinusoidy.

Vyšší dimenze používají spíše vertikální čas, kde to vypadá, jako by se vše dělo zároveň - ale i to je ve skutečnosti iluze. Mohou-li s námi vysoké duchovní bytosti komunikovat a mluvit, ať už slovy nebo telepaticky, pak musí nějakým způsobem v čase existovat.

I když ta jejich "vertikalita času" osciluje kolem nuly v nepatrných sinusoidách.

Jak to?

Jakýkoliv zvuk má nejenom svojí výšku, barvu, tón, ale i určitý časový interval.

A zvuk je slovo.

Chcete-li říct slovo - to slovo někde začíná a končí.

Zvuk se nese.

Slovo "okamžik" je už také vyjádřením jak času, tak prostoru.

A to je vysvětlení, proč nemůžete nikdy být v přítomném okamžiku, protože nula neexistuje.

Vždy budete buď v minulosti nebo budoucnosti, protože vždy vás bude jedno z toho ovlivňovat, ať už chcete nebo ne.

Až budete v nule, budete v Božství a nebudete v životě.

Život je energie oscilující kolem osy, nuly.

Vaše snaha o to, být necitelným a nemyslícím kamenem nikdy nevyjde.

Protože o tom život není.

Jste formováni volbou své duše, která si naplánovala prožít určité záležitosti.

Jste formováni úrovní své duše, která si nejenom umí buď lépe nebo hůře uvědomovat své Božství, podle úrovně svého vývoje, který zahrnuje integraci všeho, kdy nesmí nic vynechat.

Jste formováni i poznáním toho, že vše stvořené obsahuje Temnotu, tedy oddělenost od Božství, i kdyby to mělo být v pouhých promilích.

Jste formováni samotným životem na Zemi, nejenom rodiči, školou, vládou, médii..., ale jste formováni i omezeností svých vlastních těl.

Jste formováni svými minulými inkarnacemi.

Jste formováni svými emocemi a myšlenkami.

To vše, zahrnuje život.

A život je existence jako taková.

Život je stvoření.

Život je čas.

A život je touha.

Touha je hnací motor, protože existuje jeden z hlavních Božských zákonů, a to je zákon tření. Tento zákon může být například vyjádřen symbolem srdce, kdy spolu interagují (vzájemně na sebe působí) dvě síly s opačnými polaritami.

Dokud dýcháte, dokud toužíte po klidu, dokud vás cokoliv rozvrkočí, do té doby žijete a nemůžete přestat žít.

Nelze být v přítomném okamžiku, protože ten neexistuje, není nulou.

Ale můžete vědomě oscilovat kolem nuly, když už tohle víte.

Když víte, že minulost je vždycky nějaká, a že budoucnost také nějaká bude.

Víte, že se nelze vypnout a nežít, ale jde dělat spousta věcí pro to, aby člověk nebyl tak velkou "obětí" svých emocí a úvah.

Ale přesto - ty emoce umožňují prožitky.

A buďte si jistí, že bez prožitků byste se tu unudili k smrti (no, to byste už nebyli, ale chápejte ten vtip).

Nejlepší prožitek je ten, kdy se dostanete do Bezpodmínečné Lásky, která je znázorněná neutralitou vesici piscis a symbolem srdce.

Jsou to tak nádherné energie, že se vám už nebude chtít do života bez nich.

Ale Bezpodmínečná Láska není nula.

Bezpodmínečná Láska vychází z Božství a už je stvořená.

Je to nejjemnější substance z níž je stvořený život.

Je Božství nejblíže.

Ale bez existence Temnoty/odloučenosti by se sama nikdy nemohla pohnout.

Na tanec potřebujete dva, má-li ten tanec nebýt pouze o egu.

Je-li tanec o souhře energií, pak je o životě.