Móda ve znamení Panny
"Odjezdy a návraty. Opouštění dočasných, svobodných a neukotvených dopravních prostředků do minulých, budoucích i úplně nesmyslných časů a návraty do iluzorně bezpečného, trochu odcizeného a zároveň strašně známého vězení přítomnosti, ze kterého se nám zdá, že není úniku.
Ještě s rozpálenými zrníčky písku přilepenými na zádech, s kůží zašedlou od soli báječných prázdninových dobrodružství sháníme pro děti pytlíky na bačkory a kursy angličtiny. Není ale čas sledovat vzpomínkové filmy za zavřenými víčky. Panna končí podzimní rovnodenností, vládkyně Temnot si již před odchodem lakuje svůj havraní účes. A že je potřeba ještě sklidit veškerou úrodu, uskladnit ji na celý rok a připravit pole a záhony, nám říkají již v mateřské škole.
Avšak i z prázdnin přivezená úroda zážitků, inspirací, nových pout a zkušeností podléhá zkáze. Na již existujícím půdorysu staví Panna pro úsporu místa vysoké solidní, uspořádané, fádní a nudné paláce svých pocitů, názorů a vzorně srovnaných triček s krátkým rukávem. A v náhodných prolukách a na malých zapomenutých náměstíčkách vykouzlí jen tak mimochodem skvostné, nepochopitelně krásné a prostorově naprosto debilně umístěné baziliky ze svých vlastních srdcí. Musíme o ně ovšem zakopnout, abychom si jich vůbec všimli.
Zvenčí si je pro nedostatek místa moc neprohlédneme. Musíme vstoupit dovnitř a objevíme, každý z nás, místo, které jsme vždycky hledali, místo pro pokleknutí, pro kontemplaci, pro do vesmíru vyslanou pokornou prosbu o sílu přežít nastávající vládu Temnoty (která si tedy již lakuje ty vlasy)."
Alexandra Lechovská
