Šumavské lokálky
Na Šumavských lokálkách přestaly jezdit České dráhy, Jihočeský kraj zadal dopravu GWTrainu.
Léto s párou se pro rok 2018 chystá nově do oblasti Blatenska a na Třeboňsko.
Kafemlejnek (foto: Václav Rubeš)
Výstavba tratí s parním provozem zasáhla průmyslově chudou oblast jižních Čech až s určitým zpožděním. Iniciátorem výstavby byl především šlechtický rod Schwarzenberků, který usiloval o kvalitnější dopravní spojení pro přepravu grafitu z tuhových dolů v Černé v Pošumaví, dřeva a levné rašeliny z lesů na Šumavě, ale i dřeva z Blanského lesa. Přilehlým obcím se naskytla příležitost lepšího spojení se „světem“, pracovních příležitostí a i jejich samotný rozvoj.
194 České Budějovice-Černý Kříž
První projekt z Českých Budějovic do Kájova vypracoval roku 1878 lesní inženýr Fric z Krumlova, a jeho návrh byl později akceptován. Avšak až 30. srpna 1884 bylo uděleno povolení k výstavbě 75,5 km dlouhé železniční trati. Ta se však začala stavět až 23. srpna 1890. Trať byla koncipována jako místní, pro traťovou rychlost 50 km/hod. a nápravový tlak 4,5 tuny. Poněvadž se uvažovalo o jízdy pouze krátkých vlaků (do 30 náprav), vedenými tehdy parní mi lokomotivami řady 310.0, byly pro ně budovány pouze krátké stanice. Výtopny byly zřízeny ve stanicích Kájov a Želnava (nyní zvaná Nová Pec).
Trať z Českých Budějovic do Kájova byla otevřena 20. listopadu 1891 a jejím největším stavebním prvkem se stal viadukt u Holubova, který překlenul údolí Křemežského potoka.
Dne 4. července 1892 byl otevřen úsek z Kájova do Želnavy (Nová Pec). V Želnavě končil od roku 1887 jeden ze smyků Schwarzenberského plavebního kanálu, a tak zde bylo zbudováno překladiště s obrovským portálovým jeřábem. Jeřáb se za vichřice roku 1923 zřítil.
Poslední úsek trati vedoucí ze Želnavy (Nová Pec) do Černého Kříže byl otevřen až 12. června 1910. Díky němu vzniklo spojení do Nového Údolí, bavorského Haidmühle a Pasova, ale také do Volar. Z Volar v té době již existovalo spojení do Vimperka a Strakonic (od roku 1900) a také do Prachatic a Číčenic (od roku 1899).
Stanice Černý Kříž
Stanice Černý Kříž, Regionova, Quatro
Stanice Černý Kříž, kolejiště směr Volary a Nová Pec (foto: T. J.)
Víte, že?
• Že zásahem knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku vede trať i do Českého Krumlova?
• Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 28. srpna 1890 v místě dnešního českokrumlovského nádraží?
Železniční stanice Český Krumlov (foto: T. J.)
• První vlak s devíti vagony vyjel z Českých Budějovic již 19. listopadu 1891 a do Českého Krumlova dorazil po více než dvouhodinové jízdě?
• Železniční zastávka Adolfov s nákladištěm pro přepravu dřeva z Blanského lesa byla v roce 1923 přejmenována na Holubov? Nákladní doprava zde byla zrušena v roce 1922.
Zastávka Holubov (foto T.J.)
• Za protektorátu se Zlatá Koruna stala přechodovou stanicí?
Stanice Zlatá Koruna (foto: T. J.)
• Nejvyšší bod trati se nachází u Polečnice, 770 m. n. m.?
• Unikátní 8,3 km dlouhá vlečka vedoucí z Kájova do Větřní byla zbudována zakladatelem a majitelem zdejší papírny Ignatzem Spirem a otevřená roku 1896, a musela překonat horské sedlo se sklonem trati až 47 promile? A že obsluha v papírnách byla zajišťována malou dřevěnou elektrickou lokomotivou? Vlečka byla v letech 1959-61 revitalizována a bylo na ní zbudováno úvraťové nádraží 4 km od Kájova.
Elektrická lokomotiva pro vnitropodnikovou dopravu papíren Spiro Větřní. Tato fotografie byla součástí putovní výstavy Včely letěly krásně Musea Fotoatelier Seidel z Českého Krumlova, (T. J.)
• Část železniční trati musela být přeložena z důvodu stavby Lipenské přehrady? Stavba přehrady probíhala v závěru 50. let 20. století, a vyžádala si změnu trasování mezi stanicemi Černá v Pošumaví a Nová Pec. Místo zatopené zastávky Pestřice vznikla zastávka Pernek na Šumavě. Trať byla přeložena na levý břeh k 20. dubnu 1958 a nově je o kilometr kratší než původní trať, přičemž k opravě značení na zbývajícím úseku do Černého Kříže nikdy nedošlo.
Západně od nádraží Černá-Hůrka bylo nutno přeložit železniční trať, neboť původní (na snímku šikmo rovně doleva) by byla zatopena. Přeložená trať uhýbá doprava.
Zdroj textu a fotografie: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=6762#nahled
Autor: Bohumil Červený (1959)
Lipenská přehrada a železnice (foto: T. J.)
Unikátní železniční most v Boršově nad Vltavou před svým snesením v únoru 2015.
(léto 2014, foto: T. J.)
(únor 2015, foto: T. J.)
(únor 2015, foto: T. J.)
197 Nové Údolí-Číčenice
a 198 Volary-Strakonice
Dne 22. května 1898 byla vydána koncese k výstavbě a provozu trati z Prachatic do Volar, a první vlak přijel do Volar již 15. října 1899! A to i přesto, že ztížené místní podmínky vedly k výstavbě trati jako horské, s nutností překonat Boubínskou vrchovinu se stoupáním až 27 promile.
Dne 6. listopadu 1899 byl předán do provozu úsek tratě Volary-Lenora (Eleonorenhain) se zastávkou Soumarský most. Úsek Vimperk-Lenora byl otevřen 9. července 1900. Provoz z Volar do Želnavy (Nová Pec) byl zahájen 12. června 1910.
Volary (foto: T. J.)
Spojení z Volar do Nového Údolí (Neuthal) a do bavorského Haidmühle bylo vyřešeno zbudováním odbočky mezi stanicí Volary a zastávkou Soumarský most. Odbočka ústila do tratě mezi Želnavou (Salnau, nyní Nová Pec) a Stožcem (Tusset) na místě zvaném „U černého kříže“ (dnes stanice Černý Kříž). V roce 1959 byla odbočka zrušena a nahrazena souběžnou kolejí.
Do Haidmühle přijel první vlak až 15. listopadu 1910, 10 let od vydání koncese pro výstavbu trati, protože samotná stavba začala až v roce 1904. V tomto roce se také rozhodlo o umístění hraničního nádraží, kterým se měla stát stanice v Haidmühle. Nové Údolí mělo být pouze zastávkou s nákladištěm. Obec Nové Údolí byla roku 1953 úředně vysídlena a poté srovnána se zemí. Za Stožcem zaklapla železná brána a trať byla nově dálkově řízena z Volar.
Nové Údolí, Brejlovec (foto: T. J.)
Víte, že?
• Nejvýše položenou železniční stanicí v České republice je Kubova Huť nacházející se na trati č. 198 Strakonice-Volary? Stanice leží v nadmořské výšce 995 m a dříve se nazývala Vltavice Hořejší. V blízkosti stanice leží lyžařský areál Kubova Huť a stanice je také výchozím místem pro výstup na Boubín.
• Trať do Haidmühle se stala poslední lokálkou v Čechách, ale i poslední mezistátní tratí?
• Provoz do Nového Údolí byl pro veřejnost uzavřen roku 1953 a otevřen až od roku 1990?
• Železniční stanice Haidmühle byla zrušena v roce 1974, a poté byla bavorská část tratě snesena?
Šumavské lokálky
Víte, že?
• Šumavské dráhy byly zestátněny 1. ledna 1925?
• V době protektorátu byly stanice na Šumavských železnicích osazeny návěstidly a byla zde zavedena služba výpravčího?
• Čeští železničáři zde nesměli od 15. března 1939 sloužit? Což změnili zástupci železnice až 16. června 1945.
Lokomotivy a motorové vozy na Šumavských lokálkách
Z parních lokomotiv jste na trati mohli vidět 310.0 (Kafemlejnek), 423.0 (Velký Býček) a 433.0 (Skaličák).
Z motorových vozů jste se mohli svézt M 131 (Hurvínek) a v pozdějších letech M 152 přeznačený na 810 (známé červené Motoráčky), dále 814 (Regionova), 842 (Quatro), a další.
Z motorových lokomotiv jezdily na trati T 444.0 (Karkulka), T 435.0 (Hektor) a od 70. let 20. století T 478 (dnes přeznačená na 749, Bardotka). Dále také 714 (Veselá kráva) a 708 (Lego). Dnes zde můžete často spatřit lokomotivy řady 754 (Brejlovec).
Bardotka u Nové Pece (foto: T. J.)
Z lokomotiv na volarsku jste zde mohli vídat 310.0 (Kafemlejnek), 422.0 (Malý býček) a 423.0 (Velký býček). Ale také například 29. srpna 2010 na zvláštním vojenském vlaku parní lokomotivu řady 464 (Ušatá).
V době protektorátu zde jezdil motorový vůz M 120, přezdívaný „Věžák“, který patřil i s vozy dalších řad mezi tzv. „kolejové autobusy“.
Text: Taťána Ješetová
Zdroj informací: Šumavské koleje, Radovan Rebstöck
Zdroj fotografií: Taťána Ješetová, Václav Rubeš, Museum Fotoatelier Seidel
