Orientace chrámů
Citace z knihy Tajemství katedrál - Fulcanelli, str. 59:
"Všechny chrámy mají apsidu obrácenu na jihovýchod, průčelí na severozápad, zatímco příčné lodi, tvořící ramena kříže, směřují ze severovýchodu na jihozápad.
Je to nezaměnitelná, jednou provždy stanovená orientace, aby lidé věřící a světští, vstupujíce do chrámu od západu, kráčeli přímo ke svatyni s tváří obrácenou tím směrem, odkud vychází slunce, k Orientu, k Palestině, kolébce křesťanství. Opouštějí temnoty a jdou ke světlu.
Rozety
Důsledkem tohoto uspořádání je, že jedna ze tří růžic (rozet, pozn. T. J.), zdobících příčné lodi a hlavní chrámovou předsíň, nikdy není osvětlena sluncem - je to růžice severní, paprskovitě se rozbíhající na průčelí levé příčné lodi. Poslední růžici prozařují barevné paprsky západu - je to velká růžice nad hlavním portálem, převyšující velikostí a leskem své postranní sestry. Tak na průčelí gotických katedrál následují barvy Díla podle kruhového vývoje počínajícího v temnotách - znázorněných nepřítomností světla a černou barvou - k dokonalosti světla rubínového skrze barvu bílou, pokládanou za "prostřední mezi černí a červení".
Zde, u Zlaté Koruny máme umístěnou pouze jednu růžici - rozetu - a ta možná splňuje ty podmínky, že není osvětlena sluncem (jak moc přesně je či není osvětlena, jsem nezkoumala), díky jejímu atypickému umístění na boční stěně příčné lodi (transeptu). Její směřování je severovýchodní. Je to jediná rozeta Svaté Trnové Koruny a není umístěna na žádném průčelí!
Další informace k rozetě - zde.
Orientace chrámu ve Zlaté Koruně
Porovnejme s citací Braniše z knihy Svatá Koruna, str. 88:
"Všecky konventní chrámy cistercienské zasvěceny jsou P. Marii a založeny v podobě kříže, ale disposice ta zvláště v uspořádání východní, kůrové partie může býti velice různou. Vedle jednoduchého choru s přímým závěrem a k němu po obou stranách připojenými čtverečnými kaplemi najdeme kůry přímo uzavřené s nízkým pravoúhlým ochozem a kaplemi, vedle románských apsid a pozdějších gotických polygonálních závěrů, při nichž kaple k příčné lodi se druží, najdeme i složité kathedrální závěry s ochozem a polověncem kaplí (Sedlec).,
Kromě obyčejného basilikálního trojlodí nebyly žádnou vzácností chrámy čtyřlodní (po nějaký čas byl i Korunský chrám čtyřlodní, než došlo ke zrušení čtvrté lodi, pozn. T. J.) i veliké pětilodní, řídčeji se vyskytují stavby stejnolodní jako n. př. ve Vyšším Brodě v podélném trojlodí, ve Sv. Kříži v choru přímo uzavřeném a ve Světlé v choru polygonálním.
Z toho jest patrno, že i při rázovitě cistercienské rozloze byla možná veliká rozmanitost a že každý z cistercienských chrámů, tedy i korunský má své zvláštnosti. První, která právě při cistercienské stavbě velice překvapuje, jest v Koruně ta, že konventní chrám není orientován a že nemá jednotné hlavní osy. Osa lodi směřuje téměř od jihu k severu a osa choru uchyluje se k severu ještě více tak asi, že přímka levých arkád hlavní lodi v prodloužení svém skoro by proťala hranu závěru kůrového."
Presbyteř, tedy chór, není ve Zlaté Koruně prosvětlen sluncem? Kdežto naopak, jihozápadní slunce prosvětluje chrám ozdobným oknem hlavního průčelí.
Nezdá se mi, při pohledu na mapu, že by nebylo možné celý klášterní komplex otočit a umístit jinak tak, aby lépe vyhovovala orientace chrámu.
Nalevo od rybníčku je umístěn hospodářský dvůr, rybníček a k němu svedený Kokotínský potok byly vytvořeny uměle. Domnívám se, že bylo možné kostel orientovat jinak.
Dále připomínám, že chrám byl plánovaný, a i zpočátku budovaný, s vnějším opěrným systémem - což zvyšuje jeho důležitost. Původní klenba byla ještě o 4 metry výše. Bazilika také mívala v průběhu času čtvrtou loď, což vypadá i dost asymetricky. I když na plánech to možná až tak nevyznívalo, neboť z druhé strany přiléhá Křížová chodba. Původně nebyl kostel tak strohý a jeho, nyní nehezká obdelníková okna, mívala krásné gotické kružby. Stejně tak okna v presbyteři. Rozeta také mohla být umístěna správným způsobem, ale to mohla být i bez otočení celého komplexu
červen 2015
Z dalších poznatků orientace zlatokorunského chrámu:
Existuje zde (zdá se) jistá souvislost mezi bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a katedrálou v Chartres.
- Oba chrámy mají společnou 48 rovnoběžku severní šířky.
- Orientace chrámů severovýchodně.
- Dvojí orientace chrámů (neexistence hlavní orientace), presbyteře obou chrámů jsou odchýlené od orientace hlavní lodi, směrem na sever!
- Obtáčení vodou (v Chartres pod chrámem).
Souřadnice
Chartres
- 48°26´50´´ s. š.
- 1°29´16´´ v. d.
Zlatá Koruna
- 48°51´20,48´´ s. š.
- 14°22´17,07´´ v. d.
Orientace
Chartres je orientován přesně severovýchodně (+-, dáno možnou chybou měření):
- hlavní loď je na 45 stupních mezi severem a východem
- presbyteř se od severu odchyluje o cca 3 stupně (tedy 42 stupňů)
Zlatá Koruna je orientována severo-severo-východně, přesněji (+-, dáno možnou chybou měření):
- hlavní loď se od severu odchyluje o 22 stupňů
- presbyteř se od severu odchyluje o 20 stupňů
A opět se objevila nečekaná možná i nemožná souvislost?
Zkusím co nejdříve proměřit přímo na místě (Zlatá Koruna) přesnou odchylku, zda odpovídá nebo je symbolická. Měření uvedené výše pochází pouze z map, nikoliv přímo z místa samotného.
Odchýlení zemské osy
(viz wikipedie)
"Sama zemská osa se v prostoru nepatrně pohybuje. Mění svou polohu vůči zemskému povrchu (pohyb pólů), koná precesi a nutaci. Jinak se ale snaží držet pevný směr, kterým míří (viz setrvačníky).
Ukazuje do blízkosti Polárky a s rovinou ekliptiky svírá stále týž úhel 66,5°)."
Sklon rotační plochy
- se pohybuje mezi 22,1 a 24,5° (uváděná pevná odchylka je 23,439281)
Každopádně zde máme opravdu nejednotnou osu celého chrámu.
Osa hlavní lodi směřuje s-s-v a odchyluje se od severu o 22° - což odpovídá jedné krajní poloze osy odchýlené od severu, viz výše.
Presbyteř se ještě od té hlavní osy odklání zpět o zhruba 2° (blíže k severu).
Může to naznačovat pohyb osy, i když zde se zdá být onen pohyb na opačnou stranu, než bychom předpokládali.
Jenom domněnka, ale i tak zajímavá.
Poloha katedrály v Chartres
Poloha baziliky ve Zlaté Koruně
21. ledna 2019
Všechny chrámy a kostely mívají v podstatě východo-západní orientaci. To se týká i cisterciáckých kostelů v Čechách a případně ve Francii, které se mi podařilo ověřit.
Kromě Zlaté Koruny, Citeaux a Chartres - tyto mají spíše severo-jižní orientaci.
Mystické areály (jako např. Karlštejn) mají tuto orientaci.