Hradiště - Kotnov 

Tábor - národní kulturní památka

Pavel Korčák a kolektiv

Panorama, Praha, 1979

str. 26

doslovná citace

"Pro vznik pozdějšího husitského města Tábora měl bezprostřední význam hrad Hradiště, vybudovaný nad soutokem Tismenice a Lužnice. Podle jeho dispozice i několika architektonických prvků v jeho poslední dochované věži (od 16. století nazývané "Kotnov") se do nedávna soudilo, že vznikl až ve 14. století. Avšak v minulých letech archeologické průzkumy prokázaly, že se tu rozkládalo opevněné feudální sídlo již ve druhé polovině 13. století. Kdo hrad založil, přesně nevíme.

Jakou úlohu dostal tento hrad do vínku si snadno domyslíme, sestupujeme-li od Klokot po starobylé cestě ke Ctiborovu mlýnu. Přímo proti nám tu ční do výše příkrá střecha Bechyňské brány a hned za ní mohutný kamenný válec Kotnovské věže. Takových válcových věží s ochozy na kamenných krakorcích se kdysi po obvodu hradu vypínalo více: na každém ze čtyř nároží jedna. Na východní straně nad srázem k Lužnici se k nim družila ještě pátá věž čtyřboká. I když naznačenou podobu kastelu získalo Hradiště pravděpodobně až ve třicátých letech 14. století, dovedeme si představit, že i z jeho původních věží se dala pozorovat cesta vedoucí od Klokot k přechodu přes Tismenici přímo pod hradem. Správce Hradiště mohl na ní komukoliv zamezit další pohyb.

Funkce hradu Hradiště nevyplývala pouze z jeho strategické polohy při zemské stezce. Místo mělo i mimořádný význam hospodářský, neboť ze skalnaté ostrožny zaujímal hrad jen nejužší šíji. Vrcholová plošina, chráněná příkrými svahy k Lužnici na jedné a k Tismenici na druhé straně, skýtala dostatečně široký prostor pro bezpečné sídliště."

str. 30

"Hospodářskou prosperitu Hradiště nesporně posílilo objevení stříbrných ložisek v nejbližším okolí. Snad právě ta skutečnost, že se v Pintovce a na Horkách těžilo stříbro, které asi z větší části plynulo do již tak bohaté pokladny Vítkovců, přispěla k tomu, že se Přemysl Otakar II. rozhodl upevnit na Hradišti svou moc."

O zkáze Hradiště se vedou doměnky. Je možné, že Hradiště raději Vítkovci vypálili, než aby je jako kvetoucí město přenechali králi.

Fotogalerie

(archiv T. J.)