Kostel Nejsvětější Trojice

"Podle nejstarších zmínek v Kosmově Kronice České z roku 981, byl hrad Chýnov pomezním hradiskem kmene Slavníkovců z Libice. Na návrší, kde dnes stojí kostel a fara, bývalo staroslovanské obětiště boha Triglava a pohřebiště - při přestavbě budov se zde našly popelnicové hroby, bronzové kroužky a jehlice.

První kostel, který byl postaven před rokem 995, byl románský a světil ho pravděpodobně sám sv. Vojtěch Slavníkovec (+995), druhý biskup pražský. Z tohoto kostela se nic nezachovalo. Koncem 10. století, po vyvraždění Slavníkovců, se dostal hrad, ke kterému patřilo velké území, tzv. Župa chýnovská (o níž je zmínka například v listině Soběslava I. z roku 1130), do vlastnictví tehdy vládnoucího rodu Přemyslovců, pak českých knížat a později králů.

Kostel v Chýnově Roku 1250 jej král Václav I. prodal biskupovi pražskému za jiné statky biskupské. V majetku pražských biskupů, později arcibiskupů byl až do husitských válek. Právě za prvního pražského arcibiskupa (pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství roku 1344), který do Chýnova velmi rád jezdil, došlo ke stržení románského kostelíku a stavbě většího kostela gotického, který nejen světil, ale i ze svých peněz stavěl právě Arnošt z Pardubic, zároveň přestavoval i hrad a založil v okolí mnoho rybníků.

Dispozice gotického kostela byla pravděpodobně stejná, jako dispozice kostela dnešního. Zachoval se z něj presbytář – opěrný systém, kamenické prvky a omítky.

Roku 1413 přechází majetek z rukou arcibiskupů na šlechtu. Toho roku zastavil pražský arcibiskup Konrád z Vechty tvrz a panství za 800 kop grošů Hanušovi z Ronova, posléze protože arcibiskup neměl na zaplacení, majetek propadl. Po Ronovských jej měli Češtičtí, od roku 1457 jej drželi Malovcové. Jan Malovec pozval do Chýnova slavného rybníkáře Jana Krčína z Jelčan, aby mu postavil vodovod a také roku 1581 nechal vybudovat pivovar (pivo se zde vařilo až do roku 1952 a díky vodě z chýnovských jeskyní bylo pověstné svou kvalitou). Malovcové přišli o majetek v rámci trestů za bělohorské povstání.

Královská komora pak prodala Chýnov za 80 000 kop grošů Janu Oldřichu z Eggenbergu.Kostel byl do dnešní podoby přestavěn - barokizován - a rozšířen v letech 1670 - 1679 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Inventář je však mladší: kostel vyhořel a byl několikrát vykraden.

Věž, dominanta Chýnova i okolí, byla ke kostelu přistavěna až roku 1727 Adamem knížetem ze Schwarzenbergu. Výška věže včetně kříže je 50 m. Kostel prošel v letech 1999 až 2004 rozsáhlou generální opravou, od střech až po vnitřní omítky.

Kostel je spravován Řimskokatolickou farností v Chýnově."

Zdroj výše uvedené informace: http://chynov.cz/kostel/d-60302/p1=2094

Další informace:

zvon ve věži je prý o 30 let starší než samotná věž
za pozornost stojí i překrásné vitřáže

Zlatokorunský opat Bohumír Bylanský

Jedná se o posledního a nejslavnějšího zlatokorunského opata, který zde na zámku dožil svůj důchod. O mnoho déle nepřežil zrušení kláštera ve Zlaté Koruně, což byla zásluha Josefa II.

Měl by být pohřben právě v kostele v Chýnově, ale vzhledem k tomu, že se v kostelích v té době již nesmělo pohřbívat, je jeho hrob neoznačen. Pravděpodobně se nachází před oltářem Sv. Anny samotřetí, na kterém je zobrazena i Panna Maria jako dítě.

Druhou možností je umístění před oltářem Panny Marie Lurdské, avšak tento oltář je až z pozdější doby, tudíž časově neodpovídá. Tato možnost by připadala v úvahu pokud by se zde nacházel nějaký starší oltář zasvěcený Panně Marii. Tato varianta je považována za pravděpodobnější podle knihy

Klášter Zlatá Koruna - Dějiny, památky, lidé
od kolektivu autorů Národního památkového ústavu - územního pracoviště v Českých Budějovicích.
Vydáno 2007
ISBN 978-80-85033-09-0

Citace:
str. 469,

která mluví o rekonstrukci oltáře a kde je přímo uvedeno toto:

"Nad místo jeho posledního spočinutí při severní stěně lodi byl následně, zřejmě dle přání samotného Bylanského, postaven jeho domácí oltář zasvěcený Panně Marii.

I tento oltář však byl v roce 1894 radikálně renovován a změněn v oltář Panny Marie Lurdské, který jsme zmínili v úvodu naší studie."

Na oltáři byl umístěn barokní model zlatokorunského kláštera, který je v současnosti dlouhodobě zapůjčen Národní galerii v Praze a je součástí stálé expozice Baroko v Čechách ve Schwarzenberském paláci.

Více o opatovi zde.