Slovníček

pojmů "okolo kláštera" a klášterní gotické architektury s vazbou na cisterciácký řád

Jestli jste na tom stejně jako já, a kolikrát netušíte, co si máte pod jakým pojmem představit, tak určitě uvítáte malý slovníček.

(vyňato z knihy Řád cisterciáků v Českých zemích ve středověku)

abakus - nadhlavice - krycí deska sloupové hlavice, prostředkující přechod mezi svislou podpěrou a vodorovným článkem - kladím

abatyše - představená ženského kláštera

akant - paznehtník - jihoevropská rostlina z rodu bodláků s hrotitými dekorativně členěnými listy, často napodobovaná ve výtvarném umění

ambit - viz křížová chodba

apsida - závěr kněžiště nebo bočních lodí kostela, obvykle na půlkruhovém nebo podkovitém půdorysu, zaklenutý konchou - čtvrtkulovou klenbou

archivolta - plasticky zdůrazněné čelo oblouku v architektuře

arkáda - oblouk nesený svislými podpěrami (sloupy nebo pilíři), mezilodní arkády oddělují jednotlivé lodi v kostele

auditorium - posluchárna

Bayer Pavel Ignác - český stavitel a architekt (1656 - 1733). V letech 1700 - 1702 oprava chrámu v Sedlci.

bazilika - hlavní typ křesťanského chrámu: podélná stavba o lichém počtu lodí, oddělených sloupy nebo pilíři, s převýšenou, samostatně osvětlenou střední lodí, na východě uzavřenou apsidou

Bazilika Saínt Denis, Paříž (foto: T. J.)

sv. Benedikt - zakladatel západního mnišství ( cca 480 - 547), tvůrce řehole, kterou se řídily benediktniské a cisterciácké kláštery

beneficium - trvalé právo na určitý úřad a užitky s ním spojené, obročí

sv. Bernard z Clairvaux - nejvýznamnější osobnost cisterciáckého řádu (1090 - 1153). V roce 1113 vstoupil do kláštera v Citeaux, 1115 opatem nově založeného kláštera v Clairvaux. Svou aktivitou řád neobyčejně proslavil a získal mu přední místo mezi nově vzniklými církevními kongregacemi. Theolog, kazatel, politik, básník. Je správné ještě dodat, že i jeden ze zakladatelů řádu templářského, pro který napsal i řeholi (pozn. TJ).

bosáž - plasticky ztvárněné nebo v omítce napodobené kvádrové zdivo s vystouplým hrubě opracovaným povrchem

Broggio Ottavio - (1670 - 1742) český architekt italského původu, představitel vrcholného baroka. Podílel se na barokní přestavbě Oseckého kláštera.

Citeaux (Cistercium) - nejstarší klášter řádu (založen 1098), podle kterého dostal cisterciácký řád název. Mateřský klášter všech cisterciáckých klášterů.

cvikl - v architektuře trojúhelníková plocha mezi obloukem a jeho pravoúhlým ohraničením, plocha mezi kladím a archivoltou

diamantování - úprava čel kvádrů do tvaru jehlanů, sestava vystouplých nebo negativních plošek ve tvaru diamantového řezu

diecéze - obvod působnosti biskupa

donátor - dárce (majetku, obrazu, oltáře, apod.)

dormitář - společná ložnice v klášteře

drápek - zvířecí nebo rostlinný motiv, sloužící jako úchyt patky sloupu k podkladové desce, zprostředkující tak ve středověké architektuře přechod oblé části do čtvercového plinthu

dřík - svislá část sloupu ohraničená patkou a hlavicí

empora - tribuna, oddělený podklenutý prostor pro šlechtu nebo členy mnišských řádů v patře kostela v západní části nebo nad bočními loďmi, otevřený do lodi oknem nebo arkádou

episkopát - biskupská hodnost, biskupství, sbor biskupů

epistolografie - sepisování dopisů, upravovaných nebo smyšlených jako literární díla

eucharistie - svátost oltářní, obřad přijímání "těla a krve Kristovy"

fiála - výzdobný a konstruktivní článek gotické architektury v podobě štíhlého jehlance, který ukončuje opěrné pilíře nebo vimperky. Hrany bývají zdobeny kraby, vrchol kytkou.

filiace - štěpení. Vznik nového kláštera oddělením části konventu z kláštera již existujícího. V případě cisterciáckých klášterů vždy existovalo napojení na starší klášter, který měl vůči své filiaci nadřízené postavení.

freska - nástěnná malba na čerstvé vápenné omítce

fundace - nadace, založení, majetkový základ věnovaný ke konkrétnímu účelu

fundátor - zakladatel, zakladatel fundace

gema - kámen  nebo sklo s rytým nebo řezaným reliéfem

generální kapitula - shromáždění všech opatů cisterciáckého řádu. Konala se vždy 14. září v Citeaux. Opaté ze vzdálených klášterů se nemuseli generální kapituly účastnit každoročně, ale pouze jednou za tři roky.

generální opat - nejvyšší představitel cisterciáckého řádu. Statut generálního opata měl vždy opat kláštera v Citeaux.

glazura - tenký sklovitý povrch, poleva

graduál - liturgická kniha obsahující mešní chorální zpěvy, tj. zpěvy zpívané sborem

grangie - hospodářský dvůr obhospodařovaný členy řádu, mnichy a konvrši. Grangie sehrály důležitou roli v cisterciácké ekonomice.

gryf -  okřídlené bájeslovné zvíře s tělem lva a hlavou a pařáty dravého ptáka

hábit - oblečení řeholníků, pro jednotlivé rády přesně určené. V užším slova smyslu základní část mnišského oděvu, kutna.

hala - vícelodní kostelní prostor se stejně vysokými klenbami.

"Předpokladem tohoto typu je existence přinejmenším dvou lodí, které jsou úplně nebo přibližně stejně vysoké. Běžný halový kostel má tři lodě, přičemž střední loď je nepřímo osvětlena okny bočních lodí. Je-li střední loď zvýšená, hovoříme o stupňové hale. Halové kostely mají až pět lodí (sv. Petr v Lübecku). Protože se lodi vzájemně staticky podpírají, je vnější konstrukce opěrných oblouků zbytečná."

str. 19, Gotika 

Halový kostel, sv. Mikuláš, Louny (foto: T. J.)

Heidenreich Sedlecký - opat sedleckého kláštera ( cca 1282 - 1320 ), přítel krále Václava II., významný politik. Zasloužil se o příchod Lucemburků na český trůn.

hlavice - architektonický článek ukončující nosné části (sloupy, pilíře, přípory, apod.)

hodinky - osmkrát denně se mniši společně modlí v chóru, odtud jiný název pro hodinky, chórové modlitby. Vigilie, laudes, primy, tercie, sexty, nony, nešpory, kompletář.

hospic - útulek pro pocestné, zřízený řeholníky, útulek pro nemocné a staré lidi

huť stavební - středověká kamenická a stavitelská dílna při velkých sakrálních a hradních stavbách

chór - původně místo určené pro kněze, chrámové zpěváky, v řádovém kostele pro řeholníky, kněžiště, presbytář. Prostor mezi apsidou a lodí, vzniklý jejím prodloužením k apsidě, často poněkud zvýšený nad dlažbu kostela.

chórové lavice - stally, dřevěné lavice umisťované po stranách v chóru klášterních a kapitulních kostelů k společným modlitbám duchovních. Mají zpravidla vysoká opěradla, pultově upravený poprsník s klekátky a oddělená sedadla.

chórová modlitba - viz hodinky

ikonografie - nauka o námětech ve výtvarném umění

iluminace - knižní malba, především středověká, výzdoba rukopisných kodexů (iniciály, výzdoba okrajů listů i celostranné ilustrace)

iniciála - začáteční písmeno textu, zdůrazněné velikostí, výzdobou nebo barvou

inkorporace - včlenění, připojení

invokace - vzývání, oslovení, úvodní textová část středověké listiny

jeptiška - 1. řeholnice, žena, která složila řeholní sliby. Žije v řádovém společenství, řídí se zásadami stanovenými v řeholi. 

                 2. trojlisté kružbové zakončení gotického okna nebo portálu, střední lomený oblouk s postranními segmenty působí dojmem postavy v kukle.

kalefaktorium - ohřívárna, jediná vytápěná místnost v klášteře

kamenické značky - drobné literární obrazce vytesané do jednotlivých kvádrů nebo kamenických článků stavby. Byly buď značkou kameníka, nebo pomůckou pro sestavení jednotlivých opracovaných kamenů.

kanelování - svislé žlábkování dříku sloupu nebo pilastru

kánon - církví uzákoněná pravidla, liturgické předpisy

kápě - klenbová výseč, díl klenby vymezený klenebními žebry

kapitula - shromáždění všech plnoprávných členů konventu

kapitulní síň - poradní prostor řádových představitelů kláštera. Prostorný - ve středověkém klášteře často dvoulodní - klenutý sál se sedadly podél stěn, přiléhající k východnímu křídlu ambitu.

katedrální půdorys - příznačná půdorysná dispozice velkých gotických katedrál ve Francii, jejímž hlavním znakem je věnec kaplí připojený k ochozu kolem kněžiště, odděleného příčnou lodí (transeptem) od tří nebo více lodí podélných, a západní dvojvěží

kladí - vodorovná část architektury nesená svislými podpěrami

klauzura - soubor obytných a jiných prostorů v klášterech mužských i ženských, které byly uzavřeny osobám druhého pohlaví

klenák - klínově tvarovaný článek klenebního oblouku

klenební pas - oblouk zpevňující stavbu, probíhající napříč podélné osy stavby, spojující dva pilíře a rozdělující tak klenbu na jednotlivá klenební pole - travé

klenební pole - viz travé

Křížová klenba, Zlatá Koruna (foto: T. J.)

klenební žebra - pruty z kamene nebo tvarovek, spočívající na příporách či konzolách, nesoucí klenbu

kněžiště - viz chór

komunita - řádová společnost žijící v jednom klášteře

koncha - čtvrtkulová klenba v apsidě nebe nice

Konrád Zbraslavský - první opat zbraslavského kláštera ( 1292 - 1316, s přerušením cca 1295 - 1297). Přítel krále Václava II. Významný politik. Spolu s opatem Heidenreichem Sedleckým se zasloužil o nástup Lucemburské dynastie na český trůn.

konvent - 1. členové kláštera

                  2. shromáždění členů kláštera

                 3. část kláštera obývaná mnichy

konvrš - laický bratr. Konvrši existovali i u jiných řádů než u cisterciáků. Sehráli specifickou roli v cisterciácké ekonomice. Počet konvršů v cisterciáckých klášterech vzhledem k mnichům ve 12. století 2:1 či 3:1. Od 13. století nedostatek konvršů.

konzola - nosný kamenný článek vystupující ze zdi a podpírající klenební oblouky, žebra, přípory, římsy, sochy apod. V gotice má tvar profilovaného polojehlance s půlkruhovou nebo polygonální deskou

krab - plastický dekorativní kamenický prvek v gotické architektuře, obvykle ve tvaru stylizovaného listu, umisťovaný na hrany štítů (vimperků), fiál a věžic

Kraby na věžičce, Notre-Dame, Paříž (foto: T. J.)

krakorec - kamenný nosník vysunutý ze stěny, nesoucí arkýře, balkóny, ochozy či jiné vyčnívající části stavby  

kružba - obrazec složený z profilovaných kamenných či terakotových prutů, členící a vyplňující zábradlí, oblouky oken a tympanovů apod.

krycí deska - viz abakus 

křížení - kostelní prostor kde se protíná hlavní loď s lodí příčnou - transeptem

křížová chodba - ambit, kvadratura - krytý, obvykle klenutý chodbový ochoz kolem čtvercového rajského dvora, do něhož je otevřen arkádami s kamennými kružbami, přiléhající ke klášternímu kostelu

křížová klenba - je tvořena kolmým průnikem dvou valených kleneb. Vzniklé hrany svádějí tlaky do čtyž opěrných bodů - jsou-li zesíleny žebry, která pak mají hlavní nosnou funkci, jedná se o klenbu žebrovou

kytka - kamenná vrcholová ozdoba gotických fiál, věží a štítů, vytesaná v podobě poupat a listů ve tvaru kříže nebo křížové růžice

lancetové okno - okno zakončené úzkým velmi vysokým lomeným obloukem

lavatorium - umývárna, kamenné koryto k obřadnému omývání v blízkosti studniční kaple při křížové chodbě středověkého kláštera

letner - vysoká chórová zdobená přepážka s průchody oddělující chór od střední lodi, zřizovaná v chrámech od 13. století

litanie - modlitba složená z krátkých proseb, pronášená nebo zpívaná střídavě předříkavačem a lidem, vytrvalá prosba

liturgie - křesťanský bohoslužebný řád, bohoslužba

lizena - svislý, plochý pás bez patky a hlavice, přiložený ke stěně

loď - kostelní prostora mezi kněžištěm a vchodem, příčná loď viz transept

mandorla -svatozář mandlového tvaru (přesněji řečeno - je to průnik dvou kružnic - právě ten průnik vytváří tzv. mandorlu. Dvě kružnice s tímto průnikem tvoří tzv. vesicu piscis. Pozn. T. J.)

maskaron - výzdobný motiv v podobě stylizované lidské tváře

Matyáš z Arrasu ( 1290 - 1352 ) - architekt činný v Avignonu, od r. 1344 v Praze (zahájení stavby chrámu sv. Víta). Po jeho smrti se jeho huť mimo jiné pravděpodbně podílela na výstavbě kláštera ve Skalici.

mauzoleum - monumentální architektonický náhrobek

mendikanti - žebravé mnišské řády

mnich  - muž žijící v klášterním společenství, skládá sliby, má povinnost kontemplace, chórové modlitby, je podřízen opatovi

náběžní štítek - kamenný článek raně gotické architektury, kryjící výběhy žebra v místě, kde dosedá na hlavici nebo konzolu

nika - výklenek v síle zdi, nejčastěji půlkruhový nebo eliptický, zaklenutý konchou

nos kružby - přihrocený motiv gotické kamenné kružby ukončující jednotlivý prut nebo spojení dvou prutů, vybíhající do prostoru

noviciát - zkušební období, po které je kandidát na vstup do řeholního života zkoumán, zda je schopen obstát nárokům řehole, a v němž se s konkrétním společenstvím seznamuje. Po skončení noviciátu smějí novicové skládat sliby. U cisterciáků trval noviciát obvykle 1 rok.

novicmistr - mnich starající se v klášteře o výchovu noviců

obloučkový vlys - římsa nebo podřímsí členěné drobnou arkádou, řadou opakujících se obloučků

oblouk přízední - oblouk, který nese klenební kápi při zdi

observanti - příslušnící reformního hnutí františkánů ve 14. století, jehož cílem bylo přísné dodržování původní řehole sv. Františka

ochoz chrámový - vychází z bočních lodí chrámu, obíhá kolem chóru a na vnější straně bývá obvykle lemován věncem kaplí otevřených do interiéru

opat - představený mužského kláštera. Volen členy konventu na kapitule. V případě cisterciáckého řádu opatská hodnost doživotní.

opěrák, opěrný oblouk - konstrukce sloužící k zachycení šikmých klenebních tlaků a k odlehčení zdiva

opěrný systém - systém opěr na vnější straně gotické katedrály, tvořený opěrnými oblouky a pilíři, zachycuje šikmé tlaky kleneb střední lodi a převádí je mimo lodi boční

oslí hřbet - oblouk s konvexně konkávním prohnutím boků, uprostřed vybíhající do ostrého hrotu

ostění - plocha rámující otvor okna nebo portálu

palmeta - ornamentální motiv v podobě palmových listů vějířovitého tvaru

panelace - členění stěn slepými kružbami

Parléř Michal - kameník činný kolem r. 1359 na stavbě kláštera ve Zlaté Koruně, starší bratr Petra Parléře - stavitele svatovítského chrámu v Praze. Podle Petra Pavelce, spoluautora knihy Klášter Zlatá Koruna, vydané v roce 2007 v Českých Budějovicích, je ale toto tvrzení sporné a nelze jej dokázat. 

pastoforium - volně stojící nebo přístěnná věžovitá kamenná schránka na nádobu s hostiemi (na pastoforiu sv. Václava v kapli sv. Václava v chrámu sv. Víta v Praze je vyobrazená upravená rozeta ze Zlaté Koruny! Pastoforium nechal zhotovit český král Karel IV. Pozn. T. J.)

patka - dolní rozšířená a různě profilovaná základna sloupu nebo pilíře nesoucí dřík

perlovec - úzký vodorovný ozdobný článek členěný v oblé kulové nebo eliptické perlové útvary prokládané menšími články

Petr Žitavský - opat zbraslavského kláštera (1316 - 1339 ). Politik ve službách Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Historik, literát, autor Zbraslavské kroniky.

pilastr - dekorativní svislý architektonický článek vystupující mírně z líce stěny, opatřený patkou a hlavicí

pilíř - zděná podpěra

plinthus, plint, plinta - čtvercová deska tvořící přechod mezi patkou sloupu a podlahou

polygonální - mnohoúhelníkový

polychromie - mnohobarevnost, barevná úprava plastik a architektonických článků (gotické katedrály měly barevné i zdi. Pozn. T. J.)

pontifikát - období vlády jednoho papeže

portál - architektonicky, příp. i plasticky zdůrazněný vstup

prelatura - sídlo představeného kláštera, budova stavěná obvykle vně klauzury - uzavřené části kláštera

presbytář - viz chór

převor - zástupce opata, představený konventu. Druhá nejdůležitější funkce v cisterciáckých klášterech.

příložka - plochý pás vystupující mírně z líce zdiva a zesilující konstrukci pilíře

přípora - polosloupek, vystupující  ze stěny nebo pilíře a částečně přenášející tlak klenby

pult, pulpit - čtenářský i písařský stolek nebo podstavec se sešikmenou deskou

pultová střecha - střecha se spádem k jedné straně

rajský dvůr - čtvercový prostor přiléhající obvykle k jižní stěně kostela a obklopený křídly ambitu. Bývala zde umístěna studna a lavatorium, prostor dvora byl upravován jako zahrada.

refektář - společná jídelna v klášteře

regule - pravidlo, řád

rizalit - předsunutá část průčelí stavby v celé její výšce

rozeta - kulaté okno obvykle v průčelích, členěné kamennou kružbou, symbol světla a Krista

řádová provincie - územní členění cisterciáckého řádu

řádové heslo - heslo cisterciáckého řádu: "Cistercium mater nostra"

řehole - pravidla pro společný život v řeholní komunitě. Cisterciáci se řídili řeholí sv. Benedikta.

římsa - vodorovný pás vystupující z plochy stěny, zdůrazňující horizontální členění stavby

sakristie - prostor k úschově liturgických rouch, knih, nádob a dalších předmětů, sloužící jako oblékárna pro kněze a ministranty, přístupný z chóru kostela

salla terrena - bohatě zdobená přízemní místnost otevřená přímo (nejčastěji třemi oblouky) do zahrady

sanktuář - výklenek ve stěně presbytáře, obvykle kamenicky zdobený, určený pro ukládání nádoby s hostiemi

sanktusník - štíhlá věžička se zvonkem na hřebeni kostelní střechy

Santini - Aichl Jan Blažej  (1677 - 1723) - český architekt italského původu, přední tvůrce barokní gotiky a vrcholného baroka. Podílel se na přestavbách cisterciáckých klášterních kostelů v Sedlci a Žďáru nad Sázavou a konventu ve Zbraslavi.

sedile - výklenek se sedadly v architektonickém prostoru, sedadlo pro duchovní v jižní stěně presbytáře kostela

sedlová stříška - stříška se spádem na dvě protilehlé strany

segment - úsek kruhu, kruhová výseč

sférický - odvozený s kulové plochy

sgrafito - plošná výzdoba vznikající proškrábáním vlhké omítky na spodní vrstvu odlišné barvy

schizma - rozkol církevní jednoty

slib - cisterciáci skládali sliby čistoty, chudoby a poslušnosti. Jednoduché sliby, vota simplica, zavazují pouze řeholníka. Slavné sliby, vota solemnia, mají právní platnost, mohou být zrušeny pouze papežem.

sokl - podnož, spodní část podstavce nebo zdi

stally - viz chórové lavice

svorník - stavební článek v průsečíku diagonálních žeber nebo klenebního oblouku, často zdobený

synoda - vrcholné shromáždění církevních hodnostářů

škapulíř - svrchní šat některých mnišských řádů, pruh látky s otvorem pro hlavu splývající vpředu i vzadu, bez rukávů

šnek - viz vřetenové schodiště

špaleta - ostění, stěny okenního nebo dveřního výklenku

štuk - rychle tvrdnoucí hmota z mramorové moučky nebo sádry, vápna a písku k provádění omítek nebo k modelaci reliéfní výzdoby

štukatura - plastická výzdoba provedená metodou štuku

terakota - porézní výrobek z pálené hlíny

transept - příčná loď oddělující kostelní loď (lodi) od chóru

travé - pravoúhlé klenební pole hlavní lodi chrámu, vymezené čtveřicí pilířů, příp. pasy, jemuž jsou přiřazena obvykle dvě čvercová pole bočních lodí

tribuna - viz empora

triforium - ochoz obíhající v síle zdi uvnitř románské a gotické katedrály pod okny hlavní lodi nad arkádami lodí bočních

trikonchos - stavba na půdorysu trojlistu - se třemi apsidami

triumfální oblouk - viz vítězný oblouk

trnož - viz sokl

tudorský oblouk - pozdně gotický stlačený oblouk (původem z Anglie) přecházející v oslí hřbet

tvarovky - speciálně upravené různě profilované cihly, sloužící k vyzdívání nepravidelných stavebních článků - říms, ostění, žeber apod.

tympanon - trojúhelníková nebo segmentová plocha nadpraží portálu nebo průčelí, často využívaná pro reliéfní výzdobu

Tympanon, Notre-Dame, Paříž (foto: T. J.)

vazák - cihla nebo kámen postavený ve zdivu napříč (převazuje běhouny, tj. cihly nebo kameny postavené po délce zdiva) a zajišťující tak jeho tuhost v příčném směru

vazba gotická - pravidelné střídání běhounů a vazáků v téže vrstvě i mezi vrstvami zdiva - viz vazák

vigilie - bohoslužba v předvečer svátku, den a večer před velkými svátky

vimperk - vysoký trojúhelný štít nad oknem nebo portálem gotické stavby, zdobený kraby a kružbou, po stranách se dvěma fiálami a zakončený kytkou

vitraje (vitráž) - způsob výzdoby oken, kdy jsou jednotlivé díly barevných (malovaných) skel spojovány dohromady pomocí olověných pásků

Sainte-Chapelle, Paříž (foto:T. J.)

vlys - vodorovný pás pod římsou s plastickou nebo malířskou výzdobou

voluta - závit, spirálový ozdobný motiv

vřetenové schodiště - točité schodiště s vřetenovou svislou osou

záklenek - klenuté nadpraží oken a dveří

závěr - ukončení kostelní stavby na straně presbytáře s apsidou

Zbraslavská kronika - kronika vzniklá v klášteře na Zbraslavi. Započata opatem Otou, hlavním autorem opat Petr Žitavský, který v ní pokračoval po Otově smrti až do roku 1337. Jedno z nejlepších středověkých pojednání o dějinách českého státu.

žaltář - liturgická kniha obsahující 150 starozákonních žalmů, určených k chórové modlitbě

žebro - architektonický článek různé profilace v místech proniku klenebních ploch, přenášející tlaky do podpěr (viz Křížová klenba výše, pozn. T. J.)

Zlatá Koruna - Tania's  Secret