Je to velice zajímavé, ale dost dobře utajené údolíčko.

Ve starých mapách nosí označení - "strouha", což ale myslím, není zrovna přesné (alespoň podle toho, jak slovo "strouha" chápeme nyní).

Mám to místo velice ráda, i když už, bohužel, dávno nevypadá tak, jak vypadalo před dvaceti lety, kdy bylo prostě k zulíbání.

Byla tam krásná louka čtvercového tvaru orámovaná skalami porostlými převážně listnatými stromy. Naneštěstí na ní vysázeli jehličnaté stromy... Už to není co bývalo, a už nikdy nebude.

Je tam jedna zajímavá skála, které na vrcholu "stojí" na hrotu postavený kus skály podobný krychli. Až se nechce věřit, že by to bylo dílo přírody. Tenhle jev je zřetelný pouze z jedné strany.

Nyní je to místo už tak zarostlé, že pokud o něm nevíte, tak ho nenajdete. Jestli se mi podaří udělat lepší, zřetelnější fotka, určitě jí sem dám.

I spousta poválených kamenů, které byly tak podobné čertovým stěnám (i když v menším měřítku), ale dnes je vše porostlé mechem.

Na jednom z velkých kamenů, či spíše kusu skály jsem objevila letopočet. Je to vyfocené dole. Co mohl znamenat?  Snad tam kdysi stávalo nějaké stavení, ke kterému vedla cesta zpevněná kamenou zídkou, která je tam patrná dodnes.

Kokotínský potok protékající údolíčkem vás provede překrásným koutem opravdu divoké přírody (nikdo se o to výrazněji nestará, i když křivdila bych, kdybych tvrdila, že vůbec, protože lávky přes potok tam jsou - a to je opravdu moc fajn).

Krása přírody by nenechala žádného fotografa chladným .

Potůček se vlévá do Vltavy v místě, kterému říkáme (alespoň od mého dětství) U Dvou chalup.

Jediné, co Vás může od téhle úžasné procházky, opravdu nevhodné pro lodičky, je to, že to asi vůbec nenajdete.  A nebo nebudete vědět, kudy se na stezku dostat. Myslím, že by to byla opravdu zajímavá naučná stezka

Stezka podél řeky Vltavy

Vede z Plešovic (přes které dojdete až do Třísova a na Dívčí Kámen) do historické části Zlaté Koruny.

Tato stezka je v lepším stavu a je turisticky využívaná.

Zhruba v prostředku mezi Dvěma chalupami a Zlatou Korunou najdete kapličku se studánkou.

Kaplička je pěkně opravená. Což je sice fajn, ale co už nepoznáte je, že pod novým hábitem je (aspoň doufám, že stále) stará freska nějakého svatého. Neptejte se mě jakého, viděla jsem ho jako dítě, a to jsem ho fakt nepoznala.

Jako děti s bujnou fantazií jsme si představovali, že ta studánka je hrozně hluboká, a že se tam jednou někdo utopil. Znáte to, čím lepší hororový příběh, tím lépe. A tenkrát tak odrbaná kaplička s poškozenou starou freskou svatého, k tomu jenom nabádala.