Český Krumlov
"Strmý výstup na Křížovou horu odmění poutníka překrásným pohledem na červenavé jezero krumlovských střech, rozvlněné pod sličnou zámeckou věží a mohutnými zdmi hradu, na stříbřité ohyby řeky i na majestátní Kleť, která tomuto kouzelnému obrazu tvoří dominantu."
Ladislav Stehlík - Země zamyšlená
Video z youtube:
Autor: visitczech
Zveřejněno 14. 02. 2013
Žádný popis není k dispozici.
Do Českého Krumlova se přímo ze Zlaté Koruny můžete dostat vlakem, autobusem, na kole, pěšky a nebo autem.
Vzdálenost je cca 6 km.
Citát:
"Český Krumlov, jedno z nejhezčích jihočeských měst, zapsané v seznamu památek UNESCO, leží na řadě ostrohů v zákrutech řeky Vltavy asi 25 km od Českých Budějovic.
Je městem mnoha tváří a zejména mnoha historických památek, které nelze zahrnout do náplně této publikace. Věnujme se proto pouze pohledům na město z vyvýšených míst v okolní zvlněné krajině. Objevíme řadu zajímavých lokalit, z nichž můžeme obdivovat krásu a rozmanitost města i celého jeho okolí.
Na levém břehu Vltavy je dominantní bývalý hrad (Horní a Dolní), který Rožmberkové a jeho pozdější vlastníci přestavěli v mohutný zámecký areál. Městu dominuje okrouhlá zámecká věž, pod níž vidíme Latrán a část dnešního města podél řeky Vltavy.
Zvláště působivé jsou pohledy na město z nedalekého Křížového vrchu, k němuž vede po příkrém svahu bývalá křížová cesta k barokní poutní kapli Panny Marie Bolestné."
str. 128
Citát z knihy: Jižní Čechy - přírodní oblasti
Autor: Ing. Jan Jiráček
Vydal: Sdružené lesy Ledenice a Borovany, o.s.
Tiskárna PROTISK s.r.o., České Budějovice
ISBN 978-80-254-7164-7
Historie Českého Krumlova
"Svorník mezi rody, které vládly pomyslnému jihočeskému dominiu, tedy Vítkovci, Rožmberky, Eggenberky a Schwarzenbergy, tvoří Český Krumlov. Zde si můžeme nejlépe uvědomit běh dějin.
Hrad byl založen Vítkovci na strategickém místě, při brodu přes Vltavu na obchodní cestě do Lince, kolem poloviny 13. století.
V jeho podhradí se začalo vyvíjet město již za pánů z Krumlova a první domky řemeslníků a obchodníků se soustředily podél cesty pod hradem, jako jeho hospodářské zázemí.
Významným mezníkem pro další rozvoj města byl příchod Rožmberků (1302).
Od počátku 14. století začal být Krumlov budován jako rezidenční sídlo nadregionálního významu, v němž se začaly stavět i zděné domy, do města byl přiveden vodovod a obvod rozšířeného městiště i Latránu chránily nové hradby.
V roce 1379 mělo město již 96 domů a Latrán asi 50 domů.
Před branami obou krumlovských městských celků se již ve středověku rozvíjela předměstí a v širším okolí města řada dvorů krumlovských měšťanů. V hospodářském zázemí najdeme mj. šest mlýnů a valchu.
Plynulý rozvoj města nebyl narušen ani v době husitské, neboť rožmberské državy zůstaly oporou katolictví. Krumlov se dokonce stal útočištěm vysokých pražských církevních hodnostářů, ale i umělců a dalších osobností z lucemburského dvora, který v Praze po roce 1419 přestal existovat.
Význam sídla rožmberského vladaře získal mimořádné postavení, neboť zůstal jediným kontinuálně se rozvíjejícím uměleckým centrem v celých Čechách a v jistém smyslu i pokračovatelem lucemburského dvora.
V 16. století prožívalo město Krumlov vrchol svého rozkvětu na pozadí reprezentativního rožmberského dvora a bylo rovněž horním městem (těžba zlata a stříbra).
Na počátku pozdější stagnace byl prodej města císaři Rudolfovi II.
Konec prosperity přineslo jeho obsazení císařským vojskem v letech 1618 - 20 a za třicetileté války i bavorskými a švédskými vojsky.
Pokračováním rožmberského dvora se od roku 1622 stal eggenberský dvůr a od roku 1719, po smrti Marie Ernestiny, rozené ze Schwarzenbergu, dvůr schwarzenberský."
str. 13-14
Významné osobnosti
Polyxena z Pernštejna - poslední manželka Viléma z Rožmberka - patřila mezi nejvzdělanější a nejschopnější ženy české renesance.
Vilém z Rožmberka - významný politik, oceněný řádem Zlatého rouna
Petr Vok z Rožmberka - mezi jeho záliby patřila hudba a lov
Opat Leopold Wackarz - se koncem 19. století zasloužil o rozvoj kláštera ve Vyšším Brodě i celé provincie
Adolf ze Schwarzenbergu - proslulý válečník, v roce 1598 lstí dobyl tureckou pevnost Ráb.
Jihočeské DOMINIUM,
Rožmberkové, Eggenberkové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách
Pavel Juřík
Nakladatelství LIBRI
Praha 2008
ISBN 978-80-7277-359-6
Fotogalerie:
(archiv T.J.)