Lokace Svaté Trnové Koruny

Z knihy Klášter Zlatá Koruna - dějiny, památky, lidé

str. 19

"Skryt v údolí Vltavy, v úzkém výběžku svého pozemkového vlastnictví, poměrně málo opevněný a vzdálen ochrany zakladatele v prostředí ne právě přátelských Rožmberků. Takto na první pohled vypadá situování kláštera, stejně odvážné jako jeho královský zakladatel, v souvislém pořadí třetí český král, Přemysl II. Otakar."

Citace z knihy Josefa Braniše Svatá Koruna, bývalý klášter cistercienský, str. 7:

"Že uvedená osada mnišská bez meškání počala se stavbou řádného, všem pravidlům řeholním vyhovujícího kláštera s veškerým příslušenstvím, o tom nemůže  býti pochybnosti, velela tak potřeba i rázné zužitkování ochoty a štědrosti královské. Jak známo, byli cisterciáci při volbě místa pro klášter opatrní a vybíraví. Zde asi vyhledání téhož dalo dosti práce, neboť nenašlo se na Boleticku samém snad proto, že příhodná místa při Chvalšinském potoce by se musela od starousedlých dědiců vyvlastňovati, a tak nezbylo, než zbudovati klášter až u Vltavy na samé hranici jeho rozsáhlého panství."

O tom, že Koruna je nelogicky umístěná, není sporu. Neleží v centru zlatokorunského zboží. Je však dostatečnou odpovědí na umístění to, že jinde by se půda musela vyvlastňovat? A nebo by se za odpověď mohlo považovat umění cisterciáků při práci s vodou?

Více otázek než odpovědí.

ale, co víme:

- v blízkosti Zlaté Koruny kdysi probíhala obchodní stezka (kolem Rájova, průsmykem na Český Krumlov? nabízí se to)

- v Rájově (podle novodobých archeologických nálezů) zřejmě stávalo nějaké sídlo (tvrz?), které chránilo brod a možná nejen ten?

- klášter byl od brodu vzdálen, tenkrát v té zalesněné době mohl být šikovně ukrytý a sídlo mohlo bránit i cestu do kláštera. Před stavbou mostu vedla cesta z Koruny do Rájova po druhé straně břehu, než vede nyní. Stále je tam dostatečně široká stezka pro dvoustopé vozidlo.

- lokalizoval ji Hirzo, který se v Koruně nechal i pohřbít (ale k němu se vrátím jinde)

- jako nový pohled na celou záležitost se ukazuje ze směru od templářů a hlavně sv. Bernarda

- takže do hry může vstoupit i keltská kultura

- přičemž nezapomeňme, že kostely a kláštery se stavěly na místech bývalých božišť, i když ty se spíše nacházely na kopcích (vršcích). Avšak, ve Zlaté Koruně byly nalezeny důkazy jejího dřívějšího osídlení!

- z pohledu energií a posvátné geometrie se nachází i další důvod

Pohled archeologie také zde.

Největším důkazem o výjimečnosti tohoto místa je umístění zlatokorunské rozety právě do Svaté Koruny! Proč zde je těžká otázka!

červen 2015

Zdá se, že co se týká umístění Zlaté Koruny právě tam, kde je, je možné zpětně stanovit podmínky, které rozhodovaly. Proč byly tyto podmínky vytvořeny, zatím nevím, ale je jisté, že zakladatelé se podle určitého klíče řídili. A ten klíč může odhalit každý, tedy alespoň tu část, kterou se podařilo odhalit mně.

Co je stejnorodé?

Na důležitou myšlenku, jak jsem později zjistila, mě přivedl Lev Nikolajevič Tolstoj:

„Historická věda ve svém pohybu přijímá stále menší jednotky ze zkoumání a touto cestou se hledí přiblížit pravdě. Ale byť byly sebedrobnější jednotky, které přijímá historie, cítíme, že připustit jednotku, oddělenou od jiné, připustit začátek nějakého jevu a připustit, že libovůle všech lidí se projevuje v jednání jedné historické osobnosti, je samo o sobě falešné.

Každý vývod historie se bez nejmenšího úsilí ze strany kritiky propadne v prach a nic po něm nezbude, a to jen v důsledku toho, že kritika si vybírá za předmět pozorování větší či menší přerušovanou jednotku, a k tomu má vždy právo, neboť vzatá historická jednotka je vždy libovolná.

Jen tehdy, když připustíme nekonečně malou jednotku pozorování – diferenciál historie, to jest stejnorodé záliby lidí – a tím, že dospějeme k umění integrovat (brát souhrn těchto nekonečně malých čísel), můžeme doufat, že postihneme zákony historie.
…
„K studiu zákonů dějin musíme úplně změnit předmět pozorování, nechat na pokoji krále, ministry a generály a studovat stejnorodé, nekonečně malé prvky, které řídí masy.“

VOJNA A MÍR, SVAZEK II.,

Lev Nikolajevič Tolstoj, str. 282, 

Myšlenka o stejnorodosti mě přivedla k nápadu, jaká je ta stejnorodost v případě Svaté Trnové Koruny? Díky tomuto se mi podařilo stanovit podmínky, které zakladatelé považovali za nutné dodržet.

Tyto podmínky jsou následující (přičemž předpokládám, že jich může být více):

1. Umístění kláštera v rozmezí 48° severní šířky
2. Umístění kláštera v rozmezí 14° východní délky
3. Umístění kláštera na řece Vltavě na území kláštera

Filiace kláštera Svatá Trnová Koruna

Informace o filiaci byly důležitým výchozím bodem pro hledání stejnorodosti se Svatou Trnovou Korunou. Filiace podle knihy Řád cisterciáků v Českých zemích ve středověku (ŘÁD CISTERCIÁKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH VE STŘEDOVĚKU, str. 11):

Citeaux – Morimond – Heiligenkreuz – Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)
1098              1115                1133                           1263

Citeaux – Morimond – Ebrach – Langeheim – Plasy – Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)
1098               1115         1127             1141          1144                1263

„Všechny kláštery v Čechách a na Moravě patřily k morimondské větvi řádu. Nejvýše z nich stál Pomuk, který byl potomkem Citeaux ve 3. generaci.“

ŘÁD CISTERCIÁKŮ V ČESKÝCH ZEMÍCH VE STŘEDOVĚKU,

str. 11

48° rovnoběžka

Vzhledem k tomu, že jsem stále nevěděla, proč byla Svatá Trnová Koruna/Zlatá Koruna umístěna (nebo spíše „zašita“) tam, kde je, mě napadlo podívat se na její umístění v Evropě vzhledem k jejím „mateřským“ klášterům a dalším významným církevním stavbám, ať už cisterciáckým nebo templářským.

• Svatá Trnová Koruna (Česká republika)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 20,48´´ s. š.
  • 14° 22´ 17,07´´ v. d.

• Katedrála v Chartres (Francie)

• Souřadnice
  • 48° 26´ 50´´ s. š.
  • 1° 29´ 16´´ v. d.

• Klášter v Citeaux (zakladatelský klášter cisterciáků, Francie) - asi jiné Citeaux

• Souřadnice
  • 48° 10´ 0´´ s. š. 
  • 0° 27´ 0´´ v. d.

- nevím, ale teď jsem v googl maps našla tyhle souřadnice 47°7′45,36″ s. š., 5°5′36,37″ v. d.

•Klášter v Clairvaux (zakladatel sv. Bernard z Clairvaux, Francie)

• Souřadnice
  • 48° 9´ 0´´ s. š.
  • 4° 47´ 0´´ v. d.

• Klášter Heiligenkreuz (Rakousko)

• Souřadnice
  • 48° 3´ 23´´ s. š.
  • 16° 7´ 45´´ v. d.

• Klášter Morimond (Francie)

• Souřadnice
  • 48° 3´ s. š.
  • 5° 40´ v. d.

• Payns (sídlo Huga z Paynsu, Francie)

• Souřadnice
  • 48° 22´ 57´´ s. š.
  • 3° 58´ 41´´ v. d.

Společná je těmto místům 48° rovnoběžka!

Avšak co neladí, je nadřazenost Zlatokorunského kláštera přes Plasy.

• Klášter Ebrach (Německo)

• Souřadnice
  • 49° 50´ 49´´ s. š.
  • 10° 29´ 39´´ v. d.

• Klášter Langheim (Německo)

• Souřadnice
  • 50° 7´ s. š.
  • 11° 7´ v. d.

• Klášter Plasy (Česká republika)

• Souřadnice
  • 49° 56´ 5´´ s. š.
  • 13° 23´ 35´´ v. d.

Zajímavá souvislost se ukázala mezi klášterem ve Vyšším Brodě, založeným Vítkovci a Českým Krumlovem.

• Český Krumlov

• Souřadnice
  • 48° 48´ 38´´ s. š.
  • 14° 18´ 54´´ v. d.

• Vyšší Brod

• Souřadnice
  • 48° 36´ 58´´ s. š.
  • 14° 18´ 43´´ v. d.

Mám zde tedy již přidanou další podmínku k místu založení kláštera Svatá Trnová Koruna – a to 48° rovnoběžku. Avšak ta mi pouze určí jeden rozměr, ve kterém se mohu pohybovat.

Klášter vzhledem ke svému zboží (umístění na „panství“) mohl být umístěn mezi těmito většími místy:

• Lhenice (možná horní hranice)

• Souřadnice
  • 48° 59´ 41´´ s. š.
  • 14° 8´ 59´´ v. d.

• Dolní Vltavice (možná spodní hranice)

• Souřadnice
  • 48° 41´ 50´´ s. š.
  • 14° 18´ 42´´ v. d.

Vltava

Při pohledu na mapy je vidět, že v rozmezí vymezeném 48° rovnoběžkou a zlatokorunským zbožím je možné umístit cisterciácký klášter na mnohem výhodnější místa, například více do středu vlastnictví. Zdá se, že zde musela být i další podmínka vymezující jeho umístění. Ukazuje se, že další možnou spojnicí může být řeka Vltava, ale co je na ní tak zvláštního, že zřejmě byla stanovena za další podmínku, kterou bylo nutno splnit?

Vltava pramení jako Černý potok ze svahu Černé hory! 

http://pramen-vltavy.ceskehory.cz 

Více k této tématice zde.

Mapa

Pokud přijmeme myšlenku další určující podmínky pro umístění Svaté Trnové Koruny řeku Vltavu, pak zjistíme, že máme na území zlatokorunského vlastnictví dva možné úseky, kde bychom mohli klášter situovat.

1. úsek se nachází na Vltavě zhruba od Dolní Vltavice po dnešní Novou Pec – tato část Vltavy je nyní Lipenskou přehradou! Mohu se jenom domnívat, že se zde nenacházelo dostatečně prostorné místo pro klášter (nutné porovnat dobové fotografie), spíš než, že by lokalizátor Hirzo byl tak velkým vizionářem, aby si dokázal představit ohromné možnosti údolí Vltavy pro výstavbu přehrady. Každopádně, pro zachování budoucnosti kláštera bylo vyloučení tohoto úseku více než prozíravé zvlášť, když Dolní Vltavice se v dnešní době nachází na samotném břehu „jezera“.

Avšak levou hranici možného umístění kláštera netvoří přímo Nová Pec, nýbrž místo mezi Pernekem a Horní Planou, kudy prochází 14° poledník (blíže Perneku).

2. úsek začíná někde za Českým Krumlovem a končí za Plešovicemi. Při pohledu do mapy jsou vidět krásné meandry řeky Vltavy a projdeme-li si je postupně tak vidíme, že lepší a v podstatě jediné místo pro klášter být zvoleno nemohlo. Řeka zde vytváří velice výrazný meandr, který tvoří něco jako ostroh dostatečně široký a vysoký, aby zde mohl být klášter umístěn a zároveň jej neohrozily povodně (klášter nebyl ohrožen ani velkou povodní v roce 2002, tzv. pětisetletou až tisíceiletou povodní). Přesto však není nijak ohrožen volný přístup k vodě. Cisterciáci také svedli z Kokotínského potoka vodoteč zvanou Jordánek a přivedli si tak velice kvalitní a čistou Kleťskou vodu přímo do kláštera. Pohled na mapu ve mně vzbuzuje pocity síly hory Kleť, které se svažují dolů k řece, aby neprchly, nýbrž byly zastaveny „hrází“ Věncové hory nebo samotnou řekou Vltavou? Každopádně tohle umístění vyhovuje dobře i podle feng-šuej.

Tím jsme tedy získali velice přesné a jediné vhodné místo pro klášter.
  

Mapka rozvrhu pozemkového vlastnictví zlatokorunského kláštera při jeho založení

(zdroj mapy: Vojtěch Storm, zdroj: Klášter Zlatá Koruna, Dějiny-památky-lidé,

tvorba této mapy: T. J.)

- žlutě vyznačené území

- oranžově vyznačená donace purkrabího Hirza

- modře - řeka Vltava

- červeně podtržená podstatná místa

.....................................................

Další stejnorodosti?

Zajímavým se také ukázaly být Chvalšiny, které leží téměř na stejných minutách rovnoběžky jako Zlatá Koruna a téměř stejném poledníku (jako Vyšší Brod a Český Krumlov, Lhenice i Dolní Vltavice):

• Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 20,48´´ s. š.
  • 14° 22´ 17,07´´ v. d.

• Chvalšiny

• Souřadnice
  • 48° 52´ 3´´ s. š.
  • 14° 11´ 58´´ v. d.

Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna) a hora Kleť

• Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 20,48´´ s. š.
  • 14° 22´ 17,07´´ v. d.

• Hora Kleť (1083 m. n. m.)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 54´´ s. š.
  • 14° 17´ 2´´ v. d.

Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna) a významné poutní místo Římov

• Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 20,48´´ s. š.
  • 14° 22´ 17,07´´ v. d.

• Římov

• Souřadnice
  • 48° 51´ 24´´ s. š.
  • 14° 29´ 17´´ v. d.

• Souřadnice kostela v Římově
  • 
    48° 51' 22.25" s. š.
  • 14° 29' 16.4" v. d.

Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna), keltské oppidum Třísov, zřícenina Dívčí Kámen

• Svatá Trnová Koruna (Zlatá Koruna)

• Souřadnice
  • 48° 51´ 20,48´´ s. š.
  • 14° 22´ 17,07´´ v. d.

• Keltské oppidum Třísov

• Souřadnice
  • 48° 53´ 13´´ s. š.
  • 14° 21´ 04´´ v. d.

• Zřícenina hradu Dívčí Kámen

• Souřadnice
  • 48° 53´ 21´´ s. š.
  • 14° 21´ 25´´ v. d.

Rožmberk (hrad)

• • 
    48°39´22´´ s. š.
  • 14°21´56´´ v. d.

Zahraniční místa - souřadnice

• Pasov (Bavorsko, Německo)
  • 48° 34´ 25´´ s. š.
  • 13° 27´ 50´´ v. d.

• Stuttgart (Bádensko-Württembersko, Německo)
  • 48° 47´ s. š.
  • 09° 11´ v. d.

• Mnichov (Bavorsko, Německo)
  • 48° 08´ 23´´ s. š.
  • 11° 34´ 28´´ v. d.

• Štrasburk (město, Francie, dědictví UNESCO, Rada Evropy, Evropský parlament, Evropský soud pro lidská práva)
  • 48° 35´ 04´´ s. š.
  • 07° 44´ 55´´ v. d.

• Nancy (město, Francie, dědictví UNESCO)
  • 48° 41´ 37´´ s. š. 
  • 06° 11´ 05´´ v . d.

• Paříž (hl. město, Francie)
  • 48° 52´ s. š.
  • 02° 20´ v. d.

• Chartres (město, katedrála, Francie)
  • 48° 27´ 21´´ s. š.
  • 01° 29´ 03´´ v. d.

• Vídeň (hl. město, Rakousko)
  • 48° 10´  s. š. 
  • 16° 20´ v. d.

• Bratislava (hl. město, Slovensko)
  • 48° 08´ 38´´  s. š. 
  • 17° 06´ 35´´  v. d.
      

14° poledník

Jak jsme měli možnost již zjistit výše, zdá se, že na 14° poledníku se nacházejí více než zajímavá místa. Jakmile se člověk pustí do jejich vyhledávání, zdá se, že pak těžké toho zanechat.
Často vycházím z wikipedie, někde jsou údaje upřesněné.

Keltská oppida - souřadnice

• Holubov, oppidum Třísov
  • 48° 53´ 13´´ s. š.
  • 14° 21´ 04´´ v. d.

• Hrazany, oppidum Na Hrádnici
  • 49° 43´ 58´´ s. š.
  • 14° 23´ 52´´ v. d.

• Lhota-Točná, oppidum Závist
  • 49° 57´ 44´´ s. š.
  • 14° 24´ 29´´ v. d.

• Stradonice – oppidum Hradiště
  • 49° 59´ 33´´ s. š. 
  • 14° 00´ 11´´ v. d.

Kláštery - souřadnice

• Lomec
  • 49° 05´ 44´´ s. š.
  • 14° 11´ 15´´ v. d.

• Klášter Milevsko
  • 49° 27´ 24´´ s. š.
  • 14° 22´ 05´´ v. d.

• Klášter Zbraslav
  • 49° 58´ 41´´ s. .š.
  • 14° 23´ 31´´ v. d.

• Sázavský klášter
  • 49° 52´ 34´´ s. š.
  • 14° 53´ 53´´ v. d.

• Vyšší Brod
  • 48° 36´ 58´´ s. š.
  • 14° 53´ 43´ v. d.

Města a hrady, naleziště, hory, poutní místa - souřadnice

• Karlštejn
  • 49° 56´ 20´´ s. š.
  • 14° 11´ 16´´ v. d.

• Zvíkov
  • 49° 26´ 21´´ s. š.
  • 14° 11´ 31´´ v. d.

• Týn nad Vltavou
  • 49° 13´ 24´´ s. š.
  • 14° 25´ 16´´ v.d 

• Bechyně
  • 49° 17´ 43´´ s. š.
  • 14° 28´ 07´´ v. d. 

• Písek
  • 49° 18´ 32´´ s. š.
  • 14° 08´ 52´´ v. d.

• Tábor
  • 49° 24´ 52´´ s. š.
  • 14° 39´ 35´´ v. d.

• Únětice (únětická kultura)
  • 50° 09´ 03´´ s. š.
  • 14° 21´ 19´´ v. d.

• Praha, Pražský hrad
  • 50° 05´ 27´´ s. š.
  • 14° 24´ 02´´ v. d.

• Praha, Vyšehrad
  • 50° 03´ 48´´ s. š.
  • 14° 24´ 58´´ v. d.

• Praha, kostel P. Marie před Týnem
  • 50° 05´ 16.1´´ s. š.
  • 14° 25´ 21.6´´ v. d.

• Praha, Karlův most
  • 50° 05´ 11´´ s. š.
  • 14° 24´ 42´´ v. d.

• Praha, Karlovo náměstí (Kaple Božího těla)
  • 50° 04´ 32´´ s. š.
  • 14° 25´ 12´´ v. d.

• Slaný (slané jezero pod městem)
  • 50° 13´ 50´´ s. š.
  • 14° 04´ 53´´ v. s.

• Hora Říp
  • 50° 23´ 10´´ s. š.
  • 14° 17´ 13´´ v. d.

• Hora Kleť
  • 48° 51´ 54´´ s. š.
  • 14° 17´ 02´´ v. d.

• Hora Blaník
  • 49° 38´ 32´´ s. š.
  • 14° 52´ 22´´ v. d.

• Český Krumlov
  • 48° 48´ 38´´ s. š.
  • 14° 18´ 54´´ v. d.

• České Budějovice
  • 48° 58´ 29´´ s. š.
  • 14° 28´ 29´´ v. d.

• Netolice (archeo. naleziště)
  • 49° 02´ 57´´ s. š.
  • 14° 11´ 47´´ v. d.

• Svatá Hora u Příbrami (pout. místo)
  • 49° 41´ 06´´ s. š. 
  • 14° 01´ 3.3´´ v. d.

• Římov (poutní místo)
  • 48° 51´ 24´´ s. š.
  • 14° 29´ 17´´ v. d.

• Kájov (poutní místo)
  • 48° 48´ 39´´ s. š.
  • 14° 15´ 31´´ v. d.

• Klokoty (poutní místo)
  • 49° 25´ 09´´ s. š.
  • 14° 38´ 41´´ v. d.

• Rožmberk (hrad)
  • 48°39´22´´ s. š.
  • 14°21´56´´ v. d.

Zahraniční místa - souřadnice

• Linec (město, Rakousko)
  • 48° 17´ s. š.
  • 14° 17´ v. d.

• Lublaň (hl. město, Slovinsko)
  • 46° 02´ s. š.
  • 14° 30´ v. d.

• Neapol (město, Itálie)
  • 40° 50´ s. š.
  • 14° 15´ v. d.

• Vesuv (sopka, Itálie)
  • 40° 49´ 17´´ s. š.
  • 14° 25´ 31´´ v. d.

• Etna (sopka, Itálie, Sicílie)
  • 37° 45´ 13´´ s. š.
  • 14° 59´ 34´´ v. d.

• Valletta (hl. město, Malta)
  • 35° 53´ s. š.
  • 14° 31´ v. d.

• Mnajdra (megalit. chrám, Malta)
  • 35° 49´ 36´´ s. š.
  • 14° 26´ 11´´ v. d.