František Josef Gerstner

Narození 22. února 1756, Chomutov, České království

Úmrtí 25. června 1832 (ve věku 76 let), Mladějov, Rakouské císařství 

Alma mater: Karlo-Ferdinandova univerzita
Povolání: fyzik, matematik, astronom, stavební inženýr, železniční inženýr a učitel
Zaměstnavatel: České vysoké učení technické v Praze

Titul Dr. Phil.
Ocenění Císařský rakouský řád Leopoldův 

Děti: syn František Antonín Gerstner - stavitel koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Linze

Mládí
"František Josef Gerstner se narodil 22. února 1756 v Chomutově do německé rodiny mistra řemenáře Johanna Floriana Gerstnera (1730-1783) a Anny Marie Elisabeth rozené Englert. Jeho mateřštinou byla němčina. Navštěvoval hlavní chomutovskou školu, kde si oblíbil matematiku.

Jednou při hodině opravil chybu svého učitele matematiky a ten mu zakázal navštěvovat jeho hodiny. Proto mu jeho otec zařídil hodiny matematiky u příbuzného venkovského faráře. Ve studiu pokračoval v letech 1765-1772 na jezuitském gymnáziu v Chomutově, které vedl prefekt Ignác Cornova.

V roce 1772 nastoupil na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze.

Na Filozofické fakultě studoval elementární matematiku u Stanislava Vydry, vyšší matematiku u Jana Tesánka a astronomii u Josepha Steplinga. Kromě přírodních věd se věnoval také studiu theologie, klasické řečtiny a hebrejštiny.

V roce 1776 vykonal Gerstner veřejnou zkoušku z astronomie a v roce 1777 z první knihy Philosophiae Naturalis Principia Mathematica Isaaca Newtona.

Během studií si přivydělával hrou na varhany v kostele sv. Kajetána na Malé Straně. Za stravu a ubytování také doučoval chovance z kláštera svatého Bartoloměje.

Po studiích na filozofické fakultě v roce 1777 krátce navštěvoval i přednášky na Inženýrské škole založené v Praze roku 1718. Učila se na ní geometrie, fortifikace a mechanika tak, aby si žáci osvojili "vyměřování země, zakládání pevností, též splavů, jakož i řízení útoku na pevnost."

Poté pracoval tři roky u Dvorské komise pro vyvazování z roboty jako geometr při vyměřování lesů a pozemků."

Astronomie
"V roce 1781 odešel do Vídně, aby studoval medicínu, botaniku a chemii. Těchto studií brzy zanechal, protože získal působiště v univerzitní astronomické observatoři ve Währingu u Vídně. Zde se pod vlivem Maximiliana Hella rozhodl se naplno věnovat matematice a astronomii.

Roku 1784 získal místo adjunkta u profesora Antonína Strnada na univerzitní hvězdárně v Klementinu v Praze.

V roce 1785 publikoval Gerstner astronomickou práci, ve které opravil zeměpisnou délku řady významných evropských měst.

K výpočtu zeměpisné délky použil metodu zatmění Slunce, kterou sám zjednodušil a urychlil (místo 36 záznamů stačilo pouhých 9). Jérôme Lalande a Johann Elert Bode tuto novou metodu velmi chválili a uváděli ve svých článcích.

Jako uznání za jeho práci jej Královská česká společnost nauk jmenovala řádným členem. I další Gerstnerovy výsledky v astronomii mu zjednaly vážnost v evropských vědeckých kruzích."

Pedagogická činnost

"Když v roce 1787 onemocněl Gerstnerův bývalý učitel vyšší matematiky Tesánek, poskytl mu Gerstner ve svém vlastním bytě pečlivé ošetřování a současně vyučoval jeho žáky vyšší matematice. Ve školním roce 1788–1789 byl pověřen suplováním vyšší matematiky na univerzitě a 4. prosince 1789 byl jmenován řádným profesorem s platem 1 000 zlatých. Ve svých přednáškách se přitom neomezoval pouze na vyšší analýzu a astronomii, ale věnoval se i mechanice a hydraulice.

V roce 1795 byl Gerstner povolán jako přísedící studijní dvorské komise ve Vídni, kde se mimořádným způsobem podílel na reorganizaci rakouského technického školství.

Roku 1798 navrhl přetvoření pražské Inženýrské stavovské školy na polytechniku.

Inspirací mu byla nedávno založená École polytechnique v Paříži.

Význam nově koncipované školy hodnotil slovy:

„Nezměrný užitek přinese polytechnika důkladným vyškolováním vedoucích odborných sil pro celý průmysl, všem úředníkům i řemeslníkům, podnikatelům i státu. Bylo již mnohokráte zjištěno, že založení jednoho odvětví výroby oživí ty nejpustší kraje, zaměstná tisíce lidí a poskytne jim obživu. Oč více lze tedy očekávat, jestliže polytechnika rozšíří užitečnými vědomostmi světlo nad všemi větvemi průmyslu, jestliže rok co rok poskytne nejschopnějším mladým lidem, aby cestovali, odhalovali přírodní bohatství země, sbírali zkušenosti o zemědělství, poznávali výrobu a zkoumali přednosti našich nebo cizích zemí!"

Škola byla založena dekretem císaře Františka I. ze dne 14. března 1803.

Nové Královské české stavovské technické učiliště v Praze (Königliche böhmische ständische technische Lehranstalt zu Prag), předchůdce dnešního ČVUT, bylo slavnostně otevřeno 10. listopadu roku 1806 ve svatováclavském semináři v Praze.

Gerstner byl zvolen jeho prvním ředitelem a současně profesorem mechaniky a hydrauliky. Byl kladen důraz, aby inženýrské nauky byly úzce spojeny s matematikou a exaktními vědami.

Od roku 1805 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti.

V roce 1807 se mu podařilo pro školu získat první Wattův parní stroj v Rakousku.

Kromě toho stále přednášel vyšší matematiku na Univerzitě (až do zhoršení svého zdravotního stavu v roce 1823). V roce 1830 předal Gerstner své přednášky z mechaniky a hydrauliky svému synovi Františku Antonínovi Gerstnerovi. V roce 1832 byl Gerstner penzionován, ale byly mu ponechány veškeré jeho příjmy."

Rodina a smrt

Gerstner byl dvakrát ženat. Roku 1792 se oženil s Gabrielou z Mayersbachu († 1808), dcerou Marie roz. von Ehrenberg a rytíře Moritze von Mayersbach, lékaře a děkana lékařské fakulty Pražské univerzity. Spolu měli devět dětí včetně syna Františka Antonína Gerstnera (1796-1840). Roku 1809 se oženil s Marií Starkovou († 1821).

Posledních čtrnáct dní svého života strávil na statku u své dcery Gabriely a zetě Josefa Augustina Pabstmanna v Mladějově u Jičína. Zemřel 25. června 1832 v Mladějově kde byl i pohřben. Na jeho náhrobku byl vytesán nápis:

Immenso juvenis spectabat Sidera coelo,
Certa vir undantes jura docebat aquas,
Naturae humanas adjuvit viribus artes.
Laude senex multa Clarus ad astra redit.

(„Jako mladík pozoroval hvězdy na nekonečném nebi,

jako muž stanovil vodám přesné zákony a podpořil lidské umění silami přírodními,

jako stařec, proslavený mnohou slávou, odešel ke hvězdám.").

Pocty

"V letech 1802 až 1803 byl zvolen předsedou Královské české společnosti nauk.

Roku 1808 mu byl udělen Leopoldův řád (řád je vidět na portrétu).

Roku 1810 byl povýšen do rytířského stavu (diplom z roku 1811).[p 1]

Roku 1811 byl císařem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách, se zvláštním služným ve výši 2000 zlatých.

Roku 1813 jej Kateřina Pavlovna doporučila svému bratru carovi Alexandru I. k vyznamenání, a to spolu s Goethem, Wielandem a Wolfem."

Zdroj citací a další informace najdete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Josef_Gerstner (21. 9. 2024)

Alchymista

Shrňme si páně Gerstnerovy zájmy, abychom pochopili, že těmito obory se vždy zabývali alchymisté, aby co nejvíce poznali a pochopili ze stvořeného světa, kteréžto nauky vždy vedly k praktickému využití.

Obory:

• elementární matematika
• vyšší matematika
• geometrie
• mechanika
• fortifikace
• přírodní vědy
• theologie
• klasická řečtina
• hebrejština
• hra na varhany (tedy hudba)