Čakrový systém

V základu počítáme se sedmi čakrami:

• 1. čakra - základní, kořenová čakra - barva červená - živel oheň
• 2. čakra - sakrální - barva oranžová - spojení živlů ohně a vzduchu
• 3. čakra - solar plexus - barva žlutá - živel vzduchu
• 4. čakra - srdce, srdeční čakra - barva zelená - spojení živlů vody a vzduchu
• 5. čakra - krční - barva modrá - živel vody
• 6. čakra - třetí oko - barva indigová nebo přesněji bych řekla fialová - spojení živlů vody a ohně
• 7. čakra - korunní čakra - uvádí se barva fialová, dala bych klidně bílou

 Upravené věty (afirmace) k čakrám:

• 1. čakra - "Já tvořím"
• 2. čakra - "Já toužím"
• 3. čakra - "Já zářím"
• 4. čakra - "Já miluji"
• 5. čakra - "Já mlčím"
• 6. čakra - "Já zřím"
• 7. čakra - "Já jsem"

 Vysvětlení vět

1. čakra - "Já tvořím"

Barva základní, kořenové, čakry je červená. 

Červená patří živlu ohně a mužskému principu.

Oheň a mužský princip tvoří, dávají formu a tvar.

Oheň je proces hoření - tedy činnost.

2. čakra - "Já toužím"

Barva sakrální čakry je oranžová - je to spojení žluté barvy solar plexu, čakry síly a moci, čakry Ducha a tedy živlu vzduchu; a červené barvy živlu ohně, kořenové čakry. 

Žlutý vzduch/Duch dává záměr.

Červený oheň je činnost.

Spojení těchto dvou sil vytváří dynamiku tvůrčí síly a vášnivého záměru.

Sakrální čakra je centrem emocí, tvořivosti a sexuality - ale především touhy.

Touha je pohyb energie, který nás motivuje tvořit, žít a navazovat vztahy.

3. čakra - "Já zářím"

Sílu Ducha zhmotnělého skrze živel vzduchu dává sílu záměru. 

Slunce, Ra, září na všechny strany, bez ohledu na to, zda někdo jeho sílu přijímá či nikoliv.

Naše energie patří nám, je naším právem a naším darem.

Až naplníme sebe až po okraj, můžeme přetékat.

Ale nedávejme ze sebe.

A když nám naše energie chybí, vezměme si jí zpět.

Ostatní jí mohou mít pouze zapůjčenou.

4. čakra -  "Já miluji"

Když propojíme obě polarity do symbolu srdce tak, jak to umí Fibonacciho spirály, pak teprve budeme milovat.

Když miluji, miluji z Bezpodmínečné Lásky - a to člověk neumí dřív, než přijme obě své polarity.

Láska se rozdělila v dualitě na dvě cesty. Ale stejně jako srdce tluče dvěma komorami, tak jako dýcháme dvěma plícemi, chodíme po dvou nohách atd., tak musíme přijmout obě své cesty. Teprve pak dojdeme Celistosti a poznáme Lásku.

Přesto však se v dualitě bude vždy Celistvost prolamovat v mnohost a pak se znova zcelovat. 

Celistvost i mnohost Jednoho je vždy tím stejným, jen v různých projevech své existence.

5. čakra - "Já mlčím"

Tato věta může být nejobtížněji pochopitelná.

Je to přece čakra komunikace, hovoru, mluvení, tak proč mlčet?

Ale než budeme mluvit, naslouchejme.

A do jakého slova člověka vložíme zároveň výrazy "mluvit" a "naslouchat"?

Do slova "mlčím".

Mlčet vyjadřuje:

• jenom "člověk" může mluvit (zvířata mluvit nemohou), může si tedy zvolit, zda bude něco říkat nebo ne.
• člověk umí naslouchat. Aby mohl naslouchat, musí mít u toho zavřenou pusu - tedy mlčet.
• mlčení může nechat prostor pro vyjádření se jiným způsobem, než je mluvení.
• mlčení může přivést člověka do harmonie.

 Ke krční čakře náleží barva modrá - barva vody, citu a jinu.

Slova mohou být řečena, ale mohou být i zpívána.

Slova mohou být namalována.

Mají obsah a obsah je jin, ženská polarita.

Slova jsou hávy obsahu.

Mlčíš-li, neznamená to, že nemáš co říct. Možná tu jen není nikdo, kdo by naslouchal. Pak je lepší mlčet.

Nač odívat obsah do slov, když nikdo nenaslouchá a nikdo nechce chápat?

Zelená hora a Jan Nepomucký jsou spojeni s číslem 5, číslem krční čakry, a přitom obě mlčí.

Ale kdo vidí, jak slova v prostoru hovoří, stačí, když se bude dívat, když bude naslouchat.

6. čakra - "Já zřím"

Tento výraz jsem si vypůjčila z Avatara a je většině lidí proto známý.

"Zřít" znamená více než vidět, více než vědět, více než chápat.

"Zřít" znamená vidět třetím okem.

Když zříš, tak víš.

Nechala bych zde barvu fialovou, neboť ta vzniká spojením červené (oheň) a modré (voda).

Červená dává tvar a formu, modrá dává obsah.

Teprve spojením ohně a vody, přijetím obou polarit v tomto dualitním světě, můžeme dojít Celistvosti a zřít.

7. čakra - "Já jsem"

A právě větu "Já jsem" bych dala až sem, protože teprve tady mohu naplno a s plným zřením opravdu říct: "Já jsem".

A to čistě proto, že nic jiného neexistuje a já už to chápu.

Mohly by zde být obě barvy:

• černá jako vyjádření harmonie a Nezrozené.
• bílá jako vyjádření života, zrozeného Boha, který už ví, že Je.

Tři cesty

• Vím.
• Věřím.
• Cítím.

Vím - živel vzduchu - žlutá. Duch ví.

Věřím - živel ohně - červená. Aktivní činnost. "Věřit" prostě musíte dělat, to není jenom tak.

Cítím - živel vody - modrá. Intuice. Prostě to cítíte, to znamená, že to jste.

Duchovní, náboženské směry a barvy

Oranžová

Je tradiční barvou budhismu.

V Asii na Buddhových chrámech najdeme často kombinaci zlaté (žluté) a červené. Tedy barev, které tvoří oranžovou.

Modrá barva je považována za barvu královskou.

Co to znamená?

Spojíme-li živly ohně (červenou) a Ducha/vzduchu (žlutou) propojíme činnost (jang) a záměr do tvůrčího aspektu.

Ale do Celistvosti nám chybí modrá barva, barva vody a citu - tedy jinu.

Proto budhisté meditují a uvnitřňují se, tím propojují v sobě všechny tři základní barvy.

Oni potřebují vnitřní klid a ten hledají pomocí meditací.

Vnitřní klid ale nevylučuje emoce a pocity, ale poznává je - nepotlačuje je.

Je to vnitřní cesta.

Budhisté se tedy učí cítit tam, kde ví a konají (věří).

Učí se citu.

Fialová

Fialovou bychom mohli spojit s křesťanstvím, jako liturgickou barvu - symbolizuje pokání a kajícnost.

Pokání - aktivní činnost - co dělám - barva červená - živel ohně, jang.

Kajícnost - pasivní činnost - co cítím - barva modrá - živel vody, jin.

Fialovou musíme doplnit o žlutou - Ducha - živel vzduchu - tedy záměr.

Pokání a kajícnost musí být vedeny s vyšším záměrem, tedy poznáním Boha.

Křesťané se mají učit poznání (vědění, znalost) tam, kde věří a cítí.

Učí se vědě (vím).

Zelená

Tu bychom mohli přiřadit k šamanství a přírodním kultům a směrům.

Zelená je propojením modré - živlu vody a citu, jinu; a živlu vzduchu - tedy Ducha, znalosti a vědění.

Šamané tedy vědí a cítí, ale potřebují k tomu aktivně konat - tedy doplnit červenou (oheň).

Šamané se tedy musí učit tvoření. 

Oni vědí jak a mají k tomu dostatek energie v podobě citu. Jen to ještě dělat.

Učí se víře (konání).