Móda ve znamení Vah
"Ve Vahách Světlo začne ubývat. Nepozorovaně, ani si to neuvědomíme. Úroda je sklizena, dosbírají se poslední jablka, švestky a hroznové víno. Světlo je měkké, listy chystající se na smrt mění ve zlato. Ale je to jen mámení. Stačí chvilkový vítr a všechna ta zlatá krása je v tahu. Váhy jsou vlastně vystaveny zrychlenému procesu stárnutí, mají pod kůží archetyp děsivě rychlé proměny mladé dívky ve stařenu. Existenciální strach ze stáří, ve kterém se kvůli té rychlosti proměny ještě nenaučily vidět víc než ošklivost.
A tak utíkají. Do světa iluzí a povrchní krásy, ať už se jedná o estetiku či filosofii. Světlo sice ubývá, ale ještě je ho stále dost. Všechna ta krása vůkol je ale tak křehká, stačí jen omylem zavadit o větev. Možná, když budeme potichu našlapovat a hovořit jen harmonickými tóny, vydrží déle. Do doby, než si někdo, kdoví kdo, někdo nad námi, uvědomí, že zřejmě zapomněl nastavit tlačítko z polohy "stmívání" do polohy "rozednívání".
Slunce však již nespaluje. Vlastně je od jara teprve teď čas na zasloužený odpočinek. A příjemné počasí k tomu vybízí. Už neutíkáme před vedrem vylehávat po koupalištích, spíš nás to láká k výletům s rodinou a přáteli. Cestou z práce vysedáváme na zahrádkách restaurací, napodobujíc do kruhu spadané listí okolo kmene stromu.
Stíny jsou dramatické. Ranní mlhy se povalují čím dál déle a vytahují víc a víc do vědomí ono původní zneklidnění, které propukne v paniku ve Štíru."
Alexandra Lechovská
