Záhada letního slunovratu

Letní slunovrat je většinou (až do roku 2024) vztahován k 21. červnu.

Letní slunovrat patří mezi čtyři nejvýznamnější datumy roku, kterými jsou:

• jarní rovnodennost
• letní slunovrat
• podzimní rovnodennost
• zimní slunovrat

Letní slunovrat se vyznačuje prodlužováním dne a krácením noci, což je událost, která se odehrává od zimního slunovratu.

O letním slunovratu se započne obrácený pohyb, kdy bude slunce ubývat (krátit se den) a přibývat noci.

Slunovrat je natolik významnou událostí, že je vyznačen i tzv. slunovratovou linií vedoucí z Jeruzaléma až do Prahy (minimálně) a je znám tzv. slunovratovým mysteriem, kdy slunce zapadá za věžemi katedrály sv. Víta, Vojtěcha a Václava v Praze. 

Smutným připomenutím významu letního slunovratu je poprava 27 českých pánů v Praze a vytvoření říkanky Zlatá brána.

Informace o slunovratu a říkance najdete na videích zde.

Ale my si nyní připomeneme tu veselejší údálost, která se stala právě 21. června 1903 - a tou je zahájení provozu na železniční trati z Tábora do Bechyně!

Ano, tato událost se stala přesně na letní slunovrat!

Náhoda? Nemyslím si.

Jenom připomenu, že i na železnici a pro železnici pracovali zednáři. A zednáři jsou ti, kteří hodně vědí.

Slavnostní zahájení provozu na trati Tábor-Bechyně

První zkušební jízda byla vykonána po pouhém roce stavby 1. 6. 1903 a slavnostní jízda, která zahájila pravidelný provoz na trati, proběhla 21. 6. 1903. 

Provoz byl zpočátku zajišťován dvěma elektrickými motorovými vozy, ke kterým v roce 1905 přibyl třetí a v roce 1908 čtvrtý. Tyto vozy byly později označeny jako EM 400 (001, 002) a byly shodné konstrukce. Třetí vůz (003) a čtvrtý vůz (004) byly konstrukčně odlišné od předchozích dvou. 

Dodnes provozuschopný vůz s označneím M 400.001 je od roku 1974 součástí sbírky Národního technického muzea.

Nový průvodce po elektrické dráze z Tábora do Bechyně, Taťána Ješetová a kolektiv, 2023

František Křižík patřil mezi významné zednáře!

Proto mu datum letního slunovratu nebylo cizí, rozuměl jeho významu a proto jej také pro slavnostní zahájení provozu na trati Tábor-Bechyně zvolil!

Odkaz na jeho členství zde. 

Citace ze stránky Léže Most o zednářích a jejich působení v období, které nás zajímá:

"K pokusům o obnovení zednářské činnosti dochází – neúspěšně – nejdříve v roce 1811 a pak v revolučním roce 1848. Někteří významní představitelé kulturního a vědeckého života, například světoznámý fyziolog Jan Evangelista Purkyně, se stávají členy zednářských lóží v sousedním Prusku, po návratu do vlasti jsou však nuceni se od své zednářské minulosti distancovat. V liberálnější atmosféře konce 19. století vznikají v Čechách zednářské spolky, jejichž členové působí v lóžích mimo hranice vlasti, především v Sasku a v Uhrách, kde byla činnost zednářských lóží povolena. Z těchto zárodků vzniká po roce 1918 svobodné zednářství v Československu, charakterizované činností dvou velkolóží – německé a československé. Jejich činnost končí v době nacistické okupace, kdy svobodní zednáři patří k nejpronásledovanějším skupinám obyvatel, ale kdy se také bratři výrazně podílejí na protinacistickém odboji a mnozí z nich za svobodu a vlast obětují svůj život. "

zdroj: http://www.lmost.cz/clanky/

Zednáři s alchymií a hermetikou pracovali a pracují a byl-li František Křižík zednář, není nakonec až tak překvapivé, že pro svůj významný počin zvolil jedno z nejvýznamnějších dat v roce - magický letní slunovrat.