Mechanismus z Antikythéry

Obsah:

• Mechanismus z Antikythéry
• Hypatia z Alexandrie
• propojení Hypatie a sv. Kateřiny Alexandrijské, odkaz Karla IV.
• změna paradigmatu doby

 Mechanismus z Antikythéry je starořecký ručně poháněný model sluneční soustavy. Je to nejstarší známý příklad analogového počítače používaného k předpovídání astronomických pozic a zatmění na desítky let dopředu.

Je možné ho také využít ke sledování čtyřletého cyklu atletických her podobných olympijským.

Tento artefakt byl nalezen mezi troskami získanými z vraku lodi u pobřeží řeckého ostrova Antikythéra v roce 1901.

V roce 1902 v něm archeolog Valerios Stais objevil ozubené kolo.

Zařízení bylo uložené ve zbytcích dřevěného pouzdra o pravděpodobné velikosti 34 cm x 18 cm x 9 cm. 

V době objevu vypadalo jako jedna hrouda.

Po vyčištění bylo rozděleno do tří hlavních fragmentů, které byly po zakonzervování rozděleny na 82 samostatných fragmentů.

Čtyři z těchto fragmentů obsahují ozubená kola, zatímco na mnoha dalších se nacházejí nápisy.

Největší ozubené kolo má průměr asi 13 cm a původně obsahovalo 223 zubů.

Zařízení společně s replikami je uchováváno v Národním archeologickém muzeu v Athénách.

V roce 2005 použil tým z Cardiffské university počítačovou rentgenovou tomografii a skenování s vysokým rozlišením, aby zobrazil fragmenty mechanismu obaleného kůrou a přečetl nejslabší nápisy, které kdysi pokrývaly vnější obal.

Bylo objeveno, že mechanismus obsahoval 37 zabírajících bronzových ozubených kol, které umožňovaly sledovat pohyby Měsíce a Slunce ve zvěrokruhu, předpovídat zatmění a modelovat nepravidelnou dráhu Měsíce, kde je rychlost větší v perigeu než v apogeu.

Tento pohyb studoval ve 2. století př. n. l. astronom Hipparchos z Rhodu a mohl tak spolupracovat při sestrojování tohoto strojku.

Spekuluje se o chybějících částech mechanismu, které by počítaly polohy pěti klasických planet (tehdy známých, které jsou Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn).

Nápisy byly dále dešifrovány v roce 2016 a odhalily čísla spojená se synodickými cykly Venuše a Saturnu.

Předpokládá se, že nástroj byl navržen a zkonstruován helénistickými vědci a byl různě datován do roku 87 př. n. l. mezi lety 150 a 100 př. n. l, nebo 205 př. n. l.

Přístroj musel být zkonstruován před ztroskotáním lodi, které bylo datováno pomocí řady důkazů do doby přibližně čítající 70 - 60 let př. n. l.

V roce 2022 výzkumníci navrhli jeho počáteční datum kalibrace, nikoliv datum zkonstruování, na pravděpodobně 23. prosince 178 př. n. l.

Jiní experti navrhují rok 204 př. n. l. jako pravděpodobný datum kalibrace. 

Stroje s podobnou složitostí se znovu objevily až ve 14. století v západní Evropě.

Zdroj informací a další podrobnosti najdete zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Antikythera_mechanism (angličtina)

Zimní slunovrat

Ve výše uvedeném textu jsme se dočetli o pravděpodobném datu kalibrace mechanismu k datu 23. prosince. My máme většinou datum zimního slunovratu 21. prosince, někdy může být i 20. prosince. Je otázka, zda tomu bylo v době tvorby mechanismu jinak. 

V každém případě bychom mohli říci, že kalibrace mechanismu byla nastavená k nejdůležitějšímu datu v roce, a to k zimnímu slunovratu.

V první řadě nás zaujme jeho tvar a vzhled, protože ten známe.

Otázka zní - proč a jak vypadá železniční výpravka právě jako Mechanismus z Antikythéry a jak je to možné?

sv. Kateřina Alexandrijská, kaple Svatého Kříže na Karlštejně, Magistr Theodorik

Atributem svaté Kateřiny Alexandrijské je kolo, které nám hodně Mechanismus z Antikythéry připomíná. Můžeme namítnout, že to je jenom shoda okolností, že nástroj údajného umučení údajné svaté Kateřiny vypadá právě jako tento mechanismus - a že už to vůbec nesouvisí s nápadnou podobností s "naší" výpravkou.

Může být. Ale co když je to jinak? Prostě položíme otázku a hledáme odpovědi.

Svatá Kateřina Alexandrijská byla velice oblíbenou světicí Karla IV. Lucemburského, který je známý svým zájmem o alchymii, hermetismus, matematiku, geometrii a mnoho dalších oborů, a na jejichž praktické využití povolal Magistra Theodorika. Známé Karlovy stavby ukazují na jeho snahu o vytvoření posvátného prostoru a vytvoření Nového Jeruzaléma - což opravdu nedělal modloslužebnictvím.

Například jeho Karlštejn byl popsán i v knize Hany Sar Blochové Magisterium Karlštejna, která se zabývá historií poněkud jinak a přináší nové pohledy a informace ke zvážení.

Proč byla Karlovou oblíbenou světicí právě sv. Kateřina Alexandrijská a dokonce jí zasvětil i svojí soukromou kapli na Karlštejně?

Pravděpodobně proto, že předobraze sv. Kateřiny Alexandrijské byla skutečná žijící postava Hypatie z Alexandrie.

- česky Hypatie

Žila mezi lety 350/370 a březnem roku 415/416 v Alexandrii.

Byla pohanskou, platónskou či spíše novoplatónskou filosofkou a první historicky známou matematičkou. 

Zabývala se:

• filosofií
• matematikou
• hermetikou
• hudbou
• astronomií
• astrologií
• hudbou
• magií ?
• léčení (hudbou)
• ...

Žila na konci řecko-římské doby v egptské Alexandrii a je "považovaná za jednu z hlavních postav pohanské filosofie (pohanská nemusí být nutně jenom druidská/keltská apod.) a víry v té době".

Svými současníky byla pokládána za charismatickou učitelku a významnou učenkyni se značným rozsahem odbornosti.

Její otec, Theón z Alexandrie, byl matematikem, posledním členem a možná i představeným Alexandrijské akademie.

Otec byl Hypatiiným učitelem v matematice a astronomii (její znalosti musely být značné).

Neví se, kde získala vzdělání v oblasti filosofie.

V tehdejší době byly matematika a astronomie úzce vázány na kontext a tedy na filosofii. Přičemž je bylo dokonce možné pokládat za součást filosofie (dnešní doba se naopak souvislostem vyhýbá). Matematika byla tehdy považovaná za základní nástroj pochopení skutečnosti a astronomie za božskou formu vědění.

Hypatii provázela pověst velké vědkyně a filosofky schopné předávat svým posluchačům vědění o božských věcech, přičemž věda a filosofie se v této její dovednosti podle literárního podání neoddělitelně snoubily.

V antickém epigramu připisovaném Palladovi umisťuje její autor Hypatii do vyšších sfér symbolickým spojením s Pannou ve zvěrokruhu.

Jan z Nikia o Hypatii uvádí, že se věnovala magii, astrolábům a hudebním nástrojům, pravděpodobně i léčení hudbou.

V Synesiově podání má Hypatiino učení, přímo vůbec nepopisované, zcela posvátnou, téměř mystickou podstatu. Je proto možné, že v návaznosti na Theóna, jenž se zabýval orfismem, pythagoreismem a hermetismem, mohla být i nauka jeho dcery a pokračovatelky těchto směrů (aspoň podle literatury) chápána jako tajná a plně pochopitelná pouze zasvěcencům.

Někteří badatelé se s ohledem na všechny nepřímé indicie domnívají, že Hypatia reprezentovala komplexní a vysoce sofistikovaný systém zahrnující epistemologii, ontologii a axiologii a v tradici alexandrijského Músaia spojující v jedno vědecké poznání s nábožensky neutrálním novoplatonismem a interpersonální transcendencí. Podle tohoto názoru byla její metoda dosažení pravého poznání v podstatě „nepopsatelná: vyžadovala duševní úsilí, etickou soudržnost a touhu po nekonečnu (v metafyzickém smyslu slova). Jejím vlastním cílem pak bylo mlčení, tichá extáze a kontemplace."

...

Hypatia byla zavražděna v postní době v březnu 415, když projížděla městem a přepadl jí dav několika set křesťanů. Brutálně jí usmrtili.

...

Zdroj informací a další podrobnosti najdete zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypatia_z_Alexandrie 

Na obrázku vlevo je postava Hypatie z Alexandrie. Zdroj: https://kids.nationalgeographic.com/history/women-heroes/article/hypatia . Autorem je Raphael.

Na obrázku vpravo je sv. Kateřina Alexandrijská z kaple Svatého Kříže na Karlštejně od Magistra Theodorika. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_Kateřina_(Mistr_Theodorik) 

Podobnost obou dam je více než zřejmá.

To, že byla Hypatia brutálně zavražděna několika set hlavým davem křesťanů může ukazovat na mnohé.

Co se dělo?

• Hypatia mohla být politicky činná a mohla tak být někomu trnem v oku.
• Několika set hlavový dav se najednou nezvedne, je nutné, aby byl někým zvednut. Je omylem si myslet, že se něco stane samo. Nestane. Vždycky je zatím někdo, kdo je vůdcem davu, a někdo, kdo dá záměr (a případně zaplatí).
• Měnila se doba. Vždyť, kupodivu, byla v době Hypatiina života zničena Alexandrijská knihovna. "Roku 270 po útoku Aureliana byla poničena znovu a v roce 389 za náboženských bouří byla zbořena zcela, když ji z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila zničilo vojsko římského císaře Theodosia I." https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandrijská_knihovna Konec této éry, či epochy lidstva, byl jako vždy provázen násilím a nepokoji. 
  
• Událostem v Alexandrii a postupnému přechodu z jednoho paradigma do druhého (smrt Hypatie, zkáza Alexandrijské knihovny) předcházel koncil v Nikaji roku 325. "Nikajský koncil řešil zásadní otázky křesťanské společnosti v době po legalizaci tohoto náboženství milánským ediktem roku 313." "Hlavním věroučným výsledkem koncilu bylo nikajské vyznání víry uznávající Ježíše Krista za plného a pravého Boha a zavržení ariánství." „Všeobecná církev vylučuje ty, kteří tvrdí, že ‚bylo, kdy Syn nebyl', ‚nebyl, dříve než byl zrozen' a ‚vznikl z nejsoucího', a dále ty, kteří říkají, že Boží Syn je z jiné hypostaze nebo podstaty či že byl stvořen či že se může změnit." Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/První_nikajský_koncil a https://cs.wikipedia.org/wiki/Ariánství . Vypadá to pro soudobého člověka jako nepodstatné, a že se zde řeší v podstatě hlouposti. Jenomže opak je pravdou. Na Nicejském koncilu se z Ježíšovy církve stala instituce založená na modloslužebnictví a poslušnosti. Zavrhly se zde prastaré nauky o stvořeném světě, a podle tohoto by Ježíš nikdy nemohl být v Indii a studovat védy, nikdy nemohl studovat v Hierapoli hermetické nauky. Zrušeno vlastně bylo i pythagorejství apod., protože to je založené na posvátné geometrii a posvátnosti třeba právě dokonalého pentagramu. 

Z toho, co jsme se dozvěděli o Hypatii Alexandrijské nás už nemůže překvapit, proč byla pro Karla IV. tak moc zajímavá.

Nemohl však plně uctívat její jméno, a možná, že nebyl jediný, kdo si této ženy vážil natolik, aby jí přetavil do podoby sv. Kateřiny Alexandrijské, která žila okolo roku 300.

Ať tak či onak, Kateřina má na obraze Magistra Theodorika umístěný zajímavý atribut, který svým vzhledem hodně připomíná Mechanismus z Antikythéry, o kterém je psáno výše. A onen mechanismus je krásným symbolem (a nejenom symbolem) právě astronomie a tudíž i matematiky.

Spojení s výpravkou je zřejmé - vypadají totiž stejně.

Jenomže, proč by kdo dělal výpravku ve stejném tvaru, jako má atribut sv. Kateřiny Alexandrijské na obraze z kaple Svatého Kříže na Karlštejně?

Postupně si odhalujeme zednářský původ železnice. Zednářský proto, že prostě zednáři symboly na železnici tvořili, ale to nutně neznamená, že původ posvátné geometrie a železnice je u nich.

Posvátná geometrie je mnohem starší, oni se jen učili.

A původ železnice jako takový může být teprve odhalen.

Takže, dejme tomu, že kdosi, kdo hodně znal a věděl, vytvořil výpravku třeba právě s odkazem na Hypatii Alexandrijskou.

Možná i ctil odkaz Karla IV. s budováním Nového Jeruzaléma, velkého ctitele sv. Kateřiny/Hypatie.

Možná, že chtěl uctít i Přemysla Otakara II., který propojoval země a národy a byl velký vizionář. Nikdy nepřestal milovat národ, i když byl tak krutě zrazen a zavražděn v bitvě na Moravském poli.

Je tak těžké přijmout informaci o tom, že kdo tvořil symboliku na železnici prostě mohl být hermetik?

Z výše uvedeného vyplývá, že Mechanismus z Antikythéry se zabýval měřením času a předpovídáním astronomických událostí.

V podstatě bychom mohli říci, že to je i dokonalý symbol vhodný pro železnici, neboť železnice je postavená na jízdních řádech - tedy času. Proto je zde velice důležité měření času.