Dobrá a Hojná Voda

Dobrá Voda

"Poutní místo proslulé kdysi široko daleko svou léčivou vodou a nazývané někdy dokonce "jihočeské Lourdy". Zdaleka viditelný barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie vyrostl v letech 1708-1715 a nabízí se od něj překrásný pohled na Novohradsko a do Třeboňské pánve."

doslovná citace z knihy: Jižní Čechy - hrady, zámky, historická města, kultura a příroda

vydal: MCU s.r.o., České Budějovice, 2007

ISBN 80-86141-67-5

Když přijíždíte k Dobré Vodě a vidíte ten "obrovský" barokní chrám, říkáte si: "Pane jo, ten musí být fakt dost velký." Celý dojem znásobují dvě věže po stranách, díky nimž vám připadá, že vidíte průčelí opravdu velkého kostela.

Je to jen klam. Ono "průčelí", které již z dálky vidíte, je ve skutečnosti již samotným kostelem, který má elipsovitý tvar (což je více patrné uvnitř samotné stavby).

Kostel není zcela přístupný, ale lze do něj nahlédnout dveřmi, které odděluje od kostela kovaná mříž. Jen přijeďte dostatečně včas.

Uvnitř je kostel nádherně barokně vyzdoben.

Kostel z části obklopuje uzavřený ambit.

Fotogalerie:

(archiv T.J.)

Hojná Voda

Vesnice leží jenom kousek od Dobré Vody (pojedete prostě po silnici dál).

Místo nechal kolonizovat Vilém z Rožmberka skupinou německých osadníků, především dřevařů, v roce 1553.

Když zde byl objeven pramen léčivé vody, jezdili sem příslušníci rožmberského rodu a četné další významné osobnosti té doby, aby se léčili a zbavovali svých neduhů. Kromě ozdravných pobytů se zde mohli věnovat i lovu neboť okolní lesy prosluly hojností zvěře a Vilém z Rožmberka na místě nechal postavit lovecký zámeček.

...

František Palacký dal místu název Hojná Voda.

Kostelík sv. Anny, který zde byl postaven se rozpadal, a šedesátých letech byl stržen.

Dnes lze léčivý pramen nalézt nedaleko silnice.

zdroj informací: Rožmberkové - cestovní průvodce

autorka: Milena Hajná

vydal: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2010

ISBN 978-80-85033-04-5 

Fotografie:

(archiv T.J.)