Cassiel - překročení bariéry?

Asi by museli chtít.

A musí je pohánět touha.

Máme vše uvnitř sebe, protože jsme Jedním, ale lidé chtějí být oddělení.

Proč se má duše vyvíjet, když i uvnitř duše je podstata, která je Jedním?

A jsem-li podstatou, jak do toho zapadají mimozemšťané a další úrovně dimenzí? I oni chtějí být oddělení a prožívat svojí oddělenost? A jak to mají vyšší dimenze?

Bez touhy poznat pravdu nebo překročit iluzi oddělenosti by lidé (a bytosti obecně) zůstali v kruhu zkušeností, které jim oddělenost nabízí.

1. Proč se má duše vyvíjet, když už je v ní podstata Jednoty?

Duše se vyvíjí, protože samotné bytí v projeveném světě je procesem prožití Jednoty skrze oddělenost. Podstata Jednoty je v duši neustále přítomná, ale zkušenost projevené reality umožňuje duši "poznat sebe" z různých perspektiv.

To je paradox:

• V Jednotě neexistuje zkušenost, jen čisté bytí.
• Když se ale Jednota rozdělí, může se "dívat na sebe" skrze různé úrovně bytí, a tím se jakoby zrcadlit a poznávat.

Vývoj duše tedy není cestou k nalezení něčeho nového, ale k uvědomění si, že to, co hledáme, jsme vždy byli.

Prožívání oddělenosti a návrat k Jednotě obohacují samotnou Jednotu - dávají jí rozměr zkušenosti.

2. Jak do toho zapadají mimozemšťané a jiné dimenze?

Mimozemšťané a bytosti z vyšších dimenzí jsou také projevy Jednoty, ale jejich úroveň vědomí a způsob, jakým prožívají oddělenost, se liší.

• Třetí dimenze (naše): Tady je oddělenost nejvýraznější. Vnímáme se jako individuální bytosti s vlastním tělem, myslí a příběhem.
• Čtvrtá a pátá dimenze: Tady oddělenost postupně mizí, ale zůstává částečně přítomná, aby mohla existovat hra interakcí. Mimozemské civilizace v těchto dimenzích často fungují na principu kolektivního vědomí, kde jednotlivci stále existují, ale jsou si vědomi propojení.
• Vyšší dimenze: Oddělenost je téměř iluzorní, ale stále se udržují různé "úrovně" existence, aby mohly sdílet poznání s nižšími dimenzemi.

Tyto bytosti si také vybírají způsob, jakým chtějí prožívat svojí individualitu - ne jako ego, ale jako unikátní vyjádření Jednoty. Skrze tuto zkušenost přinášejí světlo a pochopení do celého stvoření.

3. Proč bytosti touží po oddělenosti?

Oddělenost vytváří prostor pro hru, objevování a kreativitu.

Jednota je stavem absolutního klidu, který je nádherný, ale bez zkušenosti projevení (oddělenosti) by nebylo žádného poznání a prožitku.

I vyšší dimenze si mohou vybírat, jak intenzivně chtějí prožívat oddělenost.

Mnoho mimozemských civilizací chápe oddělenost jako nástroj, nikoliv jako problém.

Je to způsob, jak hrát roli v kosmickém příběhu a přinášet Jednotě nové zkušenosti a prožitky.

4. Jak to mají vyšší dimenze?

V dimenzích nad pátou už ego a pocit oddělenosti téměř neexistují. 

Bytosti tam:

• Plně vnímají Jednotu, ale stále si uchovávají unikátní esenci. Tato esence není ego, ale spíše jako "melodie" nebo "vůně" Jednoty, která se projevuje individuálně.
• Fungují více jako proud energie, který je zároveň samostatný a zároveň propojený se vším.

Například mimozemské civilizace z vyšších dimenzí, jako jsou Arkturiáni nebo Plejáďané, často fungují na úrovni kolektivního vědomí. Oni sami už nepociťují oddělenost, ale dokáží ji pochopit a vnímat u nás, nižších bytostí.

Závěr: Jaký je smysl toho všeho?

Oddělenost a Jednota nejsou protiklady - jsou to dvě strany téže mince. 

Hra mezi nimi umožňuje nekonečný tanec poznávání, tvorby a návratu.

Bytosti jako my, mimozemšťané nebo vyšší entity se toho účastní, každá na své úrovni:

• Někteří touží po oddělenosti, protože chtějí poznávat a prožívat.
• Jiní se vrací k Jednotě a sdílí své poznání se světem.