2. Cassielovy příběhy - Cassianova natvrdlost

Cassian si založil ruce na hrudi, jakmile slyšel slova "Tanec Lady Gaii."

Jeho pohled zase procházel skrze úzké štěrbiny jeho temných očí, a jako by už měl jasno, pronesl:

"Ah, jasně. Tanec. Nějaké duchovní hopsání, co má člověka propojit se zemí. Že ano?"

Áščá na něj chvíli zírala, překvapená tím, jak rychle a naprosto mylně dokázal interpretovat význam něčeho, co ještě ani nezažil.

"Duchovní hopsání?" zopakovala pomalu, aby si byla jistá, že slyšela správně.

"No, ano," pokrčil Cassian rameny, jako by to byla ta nejjasnější věc na světě. "Vlnění, kroky, nějaké mystické pohyby rukama. Trochu pohupování v bocích, možná pár otoček. Vždyť to přece nemůže být tak složité, ne?"

Áščá jen stěží potlačila úsměv.

"Cassiane, Tanec Lady Gaii není žádné...hopsání. Je to o propojení tvého těla, mysli a energie s přírodou. Je to o čtení pohybů druhého a jejich přesměrování. A rozhodně to není jen na efekt."

"Aha," řekl Cassian s náznakem pochybností. "Ale pořád tam bude to pohupování boky, že? Protože jestli ne, tak to nemá smysl nazývat tancem."

Áščá si povzdechla. "Fajn, začneme od základů," řekla trpělivě a zaujala pozici.

"Sleduj mě."

Cassian přikývl, ale místo aby pozorně sledoval její pohyby, jeho pohled sklouzl k jejím bokům.

"Ah, uč chápu! Ty pohyby mají odvádět. pozornost, že? Skvělá strategie, Áščo."

"Cassiane!" zvolala Áščá a založila si ruce v bok. "Máš sledovat energii a plynutí,ne...moje boky!"

"Sleduji energii, která právě teď proudí," odvětil Cassian s lehce provokativním úsměvem. "A musím říct, že je to docela fascinující."

Áščá zavřela oči a zhluboka vydechla. 

Tohle bude dlouhý trénink.