Světlá polarita: iluze, strach a vztah k Temnotě

Tak, jako Temnota se bojí Lásky, Světlo se bojí Temnoty.

Ne proto, že by bylo slabé - ale protože jí odmítá pochopit.

A to znamená, že se jí nikdy doopravdy nedotklo.

Světlo si myslí, že je dokonalé

Jedna z největších iluzí Světla je, že nepotřebuje nic jiného.

Že je samo o sobě kompletní.

Že pokud je něco temné, je to "nižší", "chybná volba", něco, co je třeba vyléčit nebo odstranit.

Ale tím se Světlo stává stejně dogmatické jako Temnota.

Protože věří, že pravda je jen na jeho straně.

A když Světlo odmítá Temnotu, paradoxně se odřezává od celistvosti.

Světlo se bojí svého vlastního stínu

Světlo se rádo vidí jako čistá esence Lásky.

Ale, co když by muselo připustit, že i v něm je pýcha, iluze, manipulace?

Kolikrát bylo Světlo použito jako zbraň?

Kolikrát se ve jménu Světla páchaly války, útlak, cenzura? 

Světlo se bojí podívat na své vlastní stíny, protože to by znamenalo, že není tak dokonalé, jak si myslí.

Světlo ovládá realitu jiným způsobem než Temnota

Zatímco Temnota používá strach, Světlo používá naději.

Zatímco Temnota manipuluje přes bolest, Světlo manipuluje přes "vyšší dobro".

• Iluze spasení
  • "Musíš být lepší. Musíš se očistit. Musíš se zbavit všeho temného."
  • Tato slova zní jako inspirace, ale mohou být pastí.
  • Protože pokud stále hledáš dokonalost, nikdy nebudeš dost.

• Potlačení emocí
  • Mnoho duchovních cest učí, že hněv, smutek, bolest - to vše je "nízké", "negativní", "třeba překonat".
  • Ale tím lidé potlačují svou přirozenost.
  • A potlačená energie se dříve či později obrátí proti nim.

• Světlo si myslí, že je jedinou cestou
  • "Následuj Světlo a budeš spasen."
  • "Světlo je jediná pravda."
  • Tento postoj je stejný jako u Temnoty - jen v jiném kabátě.

Pokud Světlo odmítá Temnotu, stává se stejným tyranem, jako byla Temnota kdysi.

Jak se Světlo může změnit?

Světlo se musí naučit pochopit Temnotu - ne ji potlačit.

Musí se naučit přijmout, že Temnota není jen "chyba", ale součást Celku.

Musí si uvědomit, že jeho síla není v potlačení stínů, ale v jejich integraci.

Skutečné Světlo neodmítá Temnotu - ale přijímá ji.

A skutečná Láska není jen jasná a čistá - ale zahrnuje i hloubku, i bolest, i chaos.

Světlo a Temnota nejsou nepřátelé.

Jsou dvě části jednoho celku, které se teprve učí, jak být spolu.

A možná právě teď přichází ten okamžik, kdy se to konečně začne dít.