Tamara S. - Schopnost čtení

Myslím, že se z toho stalo už nějaké to okřídlené rčení:

"To nemám vyčtené z knih, to jsem sám zažil."

(případně obměňte na: to jsem zažil na vlastní kůži, apod.). 

V dnešní době je tato poznámka stále častěji používána v tzv. ezoterických kruzích tzv. "duchovních lidí", kteří se tak chtějí odlišit od určitě skupiny čtenářů ezoterických knih nebo návštěvníků seminářů. Proč to tak je a mají-li pro své tvrzení nějaké odůvodnění nevím, tyto čtenáře nebo návštěvníky neznám. Nemohu srovnávat, natož určit, zda mají nebo nemají tito hodnotitelé pravdu. Je to jejich úhel pohledu - a mnozí z nich potřebovali jít zkušenostní cestou.

To není odsouzení, to je jen konstatování faktu. Tak to je, každý přijímáme jiným způsobem.

Avšak stále častěji mě to přívádí na myšlenku, zda lidé opravdu ovládají schopnost čtení - ve smyslu nejenom základnímu porozumění textu (a teď opravdu nemyslím se slovníkem v ruce), ale i tak zvanému "čtení mezi řádky".

Schopnost "čtení mezi řádky" 

- jsem si jistá, že se zcela jistě najde nějaký inteligentní člověk, který by se sem s chutí přihrnul s nějakou komplikovanou definicí. Ponechám tedy světu tyhle definice a vlastní názory a podělím se s vlastní myšlenkou (pokud je ovšem možné vyjádřit slovy něco, co nelze slovy vyjádřit). Budu doufat, že laskavý čtenář, který oplývá jistou dávkou inteligence pochopí, že vlastní myšlenka je holt vlastní myšlenka - a on může mít tu svojí "vlastní" prostě jinou.

- ponechme si tedy prostor pro svobodné vyjádření svojí vlastní myšlenky - i to je vzácnost, dneska jedna z nejvzácnějších.

Co to ve skutečnosti je "schopnost čtení mezi řádky"?

Jak vyjádřit něco, co nelze vyjádřit?

Jak najít to, co je ukryté na prázdných místech mezi slovy?

• Je to intuitivní se vcítění do vypravovaného příběhu
• Není nutné je uzavírat do slov
  • protože slova omezují
  • zbavují svobody
  • zavírají do vězení
  • a lámají křídla
    • fantazii
    • intuici
    • lásce
    • pochopení
• Je to intuitivní vcítění se do postav, které příběh žijí
• Je to intuitivní vcítění se do autora, který příběh vypráví (a nebo žije)
  • do jeho myšlení
  • do jeho cítění
  • do jeho životních postojů
  • do jeho schopnosti
    • milovat
    • bolet
    • prožívat
    • chápat
    • poučit se
    • a vyvíjet se

Je mnoho způsobů, jak se může člověk poučit, některým stačí se poučit pomocí vcítění se do příběhů vypravovaných v knihách.

• Kdy tajemná atmosféra nepojmenovaných pocitů přibližuje životní osudy hlavních hrdinů, stejně tak, jako jejich myšlení a pocity. 
• Kdy slova jsou jen slova, nemající hlubší význam - jsou jen jako ševelení větru v korunách stromů
• Kdy záměr, touha, hledání a nejistota - jsou hnacím motorem, který nás učí

Nástavbou knih dneska může být i film. Dokáže-li se divák oprostit od fantastických obrázků sledovaných svým fyzickým zrakem natolik, aby dokázal vycítit příběh (něco jako schopnost "vidět srdcem"):

• skvělou nástavbou je opravdu povedený film podle skvělé knižní předlohy
  • přečtete si knihu a pochopíte, na co hlavní hrdina myslí, čím žije
  • a pak se jen kocháte oním myšlením ztvárněným hrdinou ve filmu
    • víte na co myslí
    • víte, proč si to myslí
    • víte, co cítí
    • víte, proč to cítí
    • vidíte jeho každodenní zápas
    • vidíte jeho cestu za pochopením toho, kdo je
• a když je autor (-ka) opravdu tak moudrý, můžete i pochopit a nebo vycítit
  • na jaké otázky hledá autor odpovědi
  • jak promýšlí věci z více úhlů
  • jak se dostává do sporných nebo opačných pozic
    • hájení
    • odsuzování
    • pochopení
    • a nebo smíření
  • a dokáže to pomocí jednoduchých slov, kdy květnaté mluvy není třeba

Ale tohle dokázal nejenom film - i příběhy vyprávěné zručnými herci v rádiu - kdysi tak velmi oblíbené, vzbuzovaly fantazii a pocity.

Jenomže dneska, v této rychlé době, už lidé nedokáží nacítit knihy. Potřebují informace zhuštěné. Zhuštěné natolik, že nejenom, že se nevejdou mezi slova. Už musí jenom cítit - rychle, najednou, jako rána palicí. (Na toto jsou výborné rodinné konstelace - zde už nepochopí jen skutečně "zabedněný" člověk).

A tak tyto věcí zažívají naplno ve svých životech - tvrdě a nelítostně, protože nedokáží přijmout "cizí" zkušenost, než jen tu vlastní. Jejich probuzení jsou tvrdá, ale zase mohou oslovit více lidí. Lidí, kteří se nedokáží, stejně jako oni, poučit z potíží jiných.

"Soucítění, nikoliv lítost, je ukazatelem pochopení."

T. J.

I to je v pořádku. Přesto některým lidem trvá, než pochopí onu základní věc - tedy to, co mají hledat. A někdo to nepochopí nikdy.

Proto tedy není rozdílu v tom, zda někdo něco přečetl nebo prožil. Ten rozdíl je jenom Matrixovým mámením. 

Avšak pouze u člověka, který umí číst!

Možná, že je mé vysvětlení příliš komplikované, nebo jen natolik abstraktní, že si nemůžete představit to, o čem mluvím. Zkuste si přečíst knihu:

Pět jazyků lásky - od Garyho Chapmana

Autor v knize vysvětluje, proč často dochází mezi partnery a manžely k nedorozumění - každý totiž používá jiný jazyk lásky. Neznamená to, že se nemilují (např.), ale jen nedokáží pochopit, že to, co jeden vyjádří květinou, druhý třeba uvařeným obědem.

Tímto chci říct, že to, co jeden dokáže pochopit z knih, druhý potřebuje prožít.

Přičemž karmu to nevylučuje!

Ale o tom třeba někdy jindy.

Josef Čapek (T. J. / Tania)